vnitřní srdce skroušení

maje, skutečně čiň,

z tohoť půjde zdraví zrůst

a v Kristu účastnost.

13 Vezmi i mysli dobré,

naděje požívej,

třevdavy také přidej,

v pokušení trvej,

cirkve v posłušenství choď,

vůle své neprovoď.

14 Šetř, coť se dí, zapoví,

lékaře nezkłamáš; čině,

cožť se chce, líbí

sobě, zle uděláš;

a mezi tím, kdyžť se zdá

a bude potřeba,

15 ej, příjmeš počištění,

prostéť jest domácí,

však hořké a odporné,

elebor s ezulí,

trpělivost v snášení,

zvykłosti v skłádání.

16 Lépe vše to prospěje

nežli rabarbarum,

ale muškum neb ambrecizojazyčný text

(kdož poddá svůj rozum,

pokoje následuje)

srdce posiluje.

17 Jakž brzo tak učiníš,

polehčení poznáš,

ač se na život zemdlíš,

krve złé zbýti máš,

z vnitř žałudku jde k hłavě,

posilniž se v pravdě.

18 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Jak nesnadné přijíti

nemocnému k zdraví,

k němu přijda se stříci!

Protož posilnění

z apatéky požívej,

v posvěcení trvej.

19 Aniž jest co do čeho,

když zdraví nestane,

něco učině złého,

hned nemoc nastane,

tesknosti bývá dosti,

hryzení, bolesti.

20 Kolikrátžkoli třeba,

jednou, třetí, čtvrté,

když nezpůsob jde, mdłoba,

tejž traňk vař podruhé,

smłouvu Boží obnově,

budiž v ní živ pracně.

21 I na sliby též pomni,

jenž jsou nad med sładší,

kterýmiž se osładí

i věc nejhořčejší,

odporné i protivné,

všeť činí příjemné.

22 Musíš též také časem

dryák míti přední,

když by někdy złým kvasem

všeł v obyčej dřevní,

aby kázní toho zbył

a złého złým odbył.

23 Nehoj svrchu rány své,

leč táłov vyčistíš,

zjítření, podjítí złé,

přijdeť, zdraví stratíš,

neléč sám, než lékaře

uživ k potřebě své.

24 Ej, nehleď, že lép se máš,

nejedenť se zkłamá,

varuj se, což škodné znáš,

zdravíť jest věc drahá,

víc tu třeba šetrnosti

nežli kdy v nemoci.