mají káti
tobě, líbezné pokání,
pravdy jeho v prokázání.
2 Pokání svaté a pravé
darem Božím býváť dané
a jest bolest, strach i žałost,
nad hříchy v srdci skroušenost.
3 Kteréž srdečné skroušení
jest nad hříchy žałostění
v duchu, v srdci i v svědomí,
též i těła zkormoucení.
4 Odkudž pochází želení
z pravého hříchů poznání,
bázeň Boží spravedlnosti,
zbavení věčné radosti.
5 Zdrážděním hněvu Božího,
pomsty spravedlivé jeho,
že toho čłověk zasłoužił,
aby ho Bůh v pekle soužił.
6 Odtud zámutek, pykání
pochází, pravé zvykání
v mysli, v úmysle, u vůli
nehřešiti víc nikoli.
7 Hotovost vše napraviti,
sprostně, věrně již činiti;
což kde Bůh ráčí děłati,
tuť pokání pravé znáti.
8 Ješto hned ovoce płodí,
kteréž té pravdy dovodí
beze všeho prodlévání,
roku sobě ukłádání.
9 Změnění totiž v duchu vnitř,
také v obcování zevnitř,
pokora pravá i tichost,
v protivenstvích trpělivost.
10 Tať jsou přejistá znamení
k důvodu toho pokání,
kteréž Bůh dává z miłosti
Duchem svatým u vnitřnosti.
11 A bez tohoto pokání
vnitř i zevnitř napravení
jistého důvodu není,
víry ni ospravedlnění,
12 v svědomí ani v naději
nelze jíti ku pokoji
ni k hodnému přijímání,
stołu Páně požívání.
13 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Proti tomuto pravému
pokání Bohu miłému
jestiť pokání fałešné,
jistým jen časem nápadné;
