D XXI O trojím Kristovu rodu

[1]text doplněný editorem[468]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Chvalmež Boha Otce všemohoucího

z narození Syna jeho

a Spasitele našeho,

2 jehož narození převelmi divné,

podlé božství nevymłuvné

osvědčuje Písmo svaté,

3 řka: Kdo může vypraviti rod jeho?

Neníť z anjełů žádného,

ovšem z lidí tak moudrého.

4 Od věčnosti Syn Boží u Otce był,

předivně jej Otec zpłodił,

prvé než i Abraham był.

5 K němuž Otec řekł: „Ty si Syn můj milý!

Aj, já dnes zpłodił sem tebe,

zalíbiłoť mi se v tobě.“

6 Skrz nějž Otec všecky věci učinił,

když nebe i zemi stvořił,

zákłady světa połožił.

7 Bydlíť ne jako menší u většího,

ale rovný u rovného,

také mocný u mocného.

8 Rozdíł v osobách, ale v bytu rovnost,

víra činí dostatečnost,

v čemž nemůž hłoupá rozumnost.

9 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Znamenejmež druhé Boží rození

podle jeho čłověčenství,

jakž nám o tom Písmo jistí.

10 Když přišeł čas věku nejposlednější,

Bůh Otec náš nejmilejší

vida lid svůj nejbídnější,

11 posłał na svět Syna sobě rovného,

anjełům velmi divného

a lidem miłostivého,

12 jenž se vtělił v životě čisté Panny,

narodił se bez poškvrny,

aby tak sňal lidské viny.

13 Převeliký Pán vidín jest maličký,

od matky vłožen v jesličky

a obvinutý v plénčičky.

14 Nemłuvňátko všecky młuviti učí,

neb jeho hłas všudy zvučí

a ďábłové se jím mučí.

15 Zná vůł a oseł svého hospodáře,

mnozí, čtouc písma žałtáře,

neznali světa vłádaře.

16 Lidé, kteříž v stínu smrti seděli,

z temností s[větło]text doplněný editorem[472]Rekonstruováno podle tisku uloženého v Národní knihovně ČR pod signaturou 54 K 023269. viděli,

radost převelikou měli.