12 „Chváła budiž tobě,

Kriste, věčný Bože,

s Otcem, s Duchem svatým,

věčně požehnaným,

přiveď z též miłosti

nás do své radosti.“

C IX K témuž

[1]text doplněný editorem[263]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Bože Otče, chváły věčné hodný,

pro dar słavný nám velmi příhodný,

v němžs łásku svou zjevił

a nás hříšné zde v světě navštívił.

2 Ó, předivná jest velmi štědrost tvá,

v tvé radě před věky ułožená,

skrz tvého již Syna

lidskému pokolení zjevená.

3 Míles na náše vzezřeł bídnosti,

když nebyło žádné spravedlnosti,

než samo to było,

což by věčně hodně zatratiło.

4 Však ty pádu litovav našeho,

zaslíbiłs nám dáti Syna svého.

Mnozíť ho žádali

dočkati v těle, však nedočkali.

5 „Zavítej, zavítej,“ (řkouc) „žádoucí,

ó, zstup dołů, Pane všemohoucí,

viz náše potření,

učiniž mocné vysvobození.“

6 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Když čas plný přišeł té hodiny,

šły skrz anjeła k Panně noviny

z nebeské výsosti,

že počne syna božskou mocností.

7 Štědrost vyšła z nebeského dvoru,

ukázała svou divnou pokoru

moudrost nesłýchaná,

jíž pyšného ďábła moc svázána.

8 Ó, jak jest to převeliká miłost,

kteréž žádná lidská zasłoužiłost

nemohła skłoniti,

dobrovolně ráčił se snížiti.

9 Vida, viděł lidské prohřešení,

odtud jdoucí hrozné zatracení,

zašłost převelikou,

ráčił se přiblížiti k čłověku.