měděném pravíta rovně. A mohlo se obé státi pro velikost města, že na dvé sú město ztekli.
A praví Dares, že Eneáš a Antenor s synem svým Polidamem uvedli sú Řeky do města, a najprvé Neptoloma, syna Nestorova. A dále praví, že Eneáš netoliko byl skryl Polixenu, tu převýborné krásy pannu, ale i máteř její, královnu Hekubu. A protož vinně byl z města vypověděn jakožto nevěrný Řekóm. Ale o smrti královny Hekuby nic jest nepravil Dares. Než toto na konci kroniky své přidává, že bojováno jest před Trojí deset let, šest měsiecuov a dvanádcte dní a že v řeckém vojsku bylo lidu rytieřského osm set tisícuov a šest tisícóv a těch, ješto v Troji bojovali, bylo šest set tisícóv, sedmdesáte a šest tisícóv. Ale lodie, s nimiž se odstěhoval Eneáš od Troje a na nichžto byl předtiem Paris plul k ostrovu Citarea řečenému do Řekóv, těch bylo dvě stě. Pak trojánských měšťanóv, kteřížto pluli sú od Troje s Antenorem, bylo puol třetieho tisíce, a jiní pluli sú s Eneášem. Pak že králuov jest mnoho zbito v těch bojích s uobú stranú, jakož píše Dares, od koho který z nich sšel jest. Takto praví, že sám Hektor, prvorozený syn krále Priamuov, muž nade všecky muže silný a hrdinský, tyto zbil krále řecké svú rukú: krále Proteslava, krále Patrokla, krále Meriona, krále Cedia, krále Filotea, krále Xantipa, krále Ortimenona, krále Archiloga, krále Protenora, krále Poleona, krále Daria, krále Polixenora, krále Feba, krále Archipa, krále Laeta, krále Polipeta. Pak Paris zabil zprávci řeckého vojska, krále Palamida, krále Antiloga, krále Achile, krále Aiaxa, a Aiax jeho, neb jsta se oba spolu zabila. Pak Eneáš zabil Amfimaka. Pak král Achiles, syn krále Pelea, zbil v boji tyto pomocníky trojánské: krále Eufenia, krále Iponea, krále Febia, krále Austroforia, krále Likonia, krále Euskorbia, Hektora, Troila, krále Meriona, krále Neptoloma. Pak Pirus, syn Achiluov, zabil královnu amozonskú Pantasilí, krále Priama a dceru jeho převelmi krásnú Polixenu. Pak Diomedes zabil krále Antipa, krále Esteriona, Protenora a krále Optomena. Palamides zabil Deifeba, syna krále Priamova trojánského.
A já, iudex Quido z Kolumny mesanské, dřieve řečeného Dita, kronikáře řeckého, téměř ve všech rozprávkách následoval sem, protože on praví, by dokonalé dielo učinil v své kronice. Než v svú řeč jeho sem úmysl obrátil, aby lidé uměli v tom utěšení užitečné mieti. A byl bych ty rozprávky rozličnú krásnú řečí rozšířil i ozdobil, ale bál sem se, bych neprodlil, a snad sám sobě
