Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<76v–77r77v–78r78v–79r79v–80v81r–81v82r–82v83r–83v84r–85r85v–86r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

potkali se s nim dvanácte slepých, Eilenšpigel přijel k nim a řekl: „Odkud jdete, slepí?“ Oni pak stáli a dobře slyšeli, že na koni seděl, domnívajíce se, že by byl nějaký poctivý muž, klobouky a kápě své proti němu smekali řkouce: „Pane milý, byli jsme v městě, nebo tam jeden bohatý člověk umřel, za něhož almužny nám dávali.“ Řekl Eilenšpigel, jest veliká zima, já se bojím, že zmrznete zimou, teď máte dvanácte zlatých, jděte s nimi zase do města k Janovi Frejcovi na hospodu a utraťte je tam pro mně, až zatim zima pomine, abyšte zase preč jíti mohli.“ Slepí stojíce děkovali mu snažně, domnívajíce se, že vždy některý z nich ty peníze má, šli s nimi do hospody, kdež jim Eilenšpigel kázal, pravíce, že nějaký dobrý člověk mimo ně jel a dvanáct zlatých pro pána boha jim dal, ty abychom (prý) pro něho utratili, až zase léto přijde, nebo nyní náramně jest zima. Hospodář ten byl chtiv na peníze, přijal je, maje za to, že tak jest a nic na to nepomněl, aby se jich zeptal, který by slepý ty peníze měl, i řekl: „Dobře, milí bratří, jáť vám učiním dobrou vuoli.“ A hned se k tomu strojil, jídlo slepým vařil a stravu jim dával dotud, až se mu vidělo, že dvanáct zlatých protrávili. Tedy řekl: „Milí bratří, chceme-li se také počísti? Dvanácte zlatých jest již utraceno.“ Odpověděli slepí: „Dobře, pane.“ A vždy jeden druhému pravil, kdo těch dvanácte zlatých má, ten aby hospodáři zaplatil, první řekl, že jich nemá, druhý také, že jich nemá, též i třetí až do posledního. Slepí sedíce drbali se v hlavách, nebo srozuměli, že jsou zklamáni. Hospodář tolikéž sedě, myslil sobě, řka: „Pustím-li je, strava má nebude mi zaplacená, pakli je držeti budu, prožerou ještě více, a tak budu ve dvojí škodě.“ I vedl je do svinského chléva a předloživ před ně slámu a seno, zamekl je. Rozpomenul se Eilenšpigel, že již okolo toho času bylo, když nebozí slepí ty peníze utratiti měli, vzal na se jiné šaty a do města k tomu hospodáři na hospodu jel, když pak do domu přijel a kůň svůj v maštali postaviti chtěl, uhlédal, že ti slepí v svinském chlévě leželi, tedy k hospodářovi přišed, řekl: „Pane hospodáři, co tím obmejšlíte, že těch nebohých slepých v svinském chlévě ležeti necháte? Zdaliž lítosti nemáte, že oni jedí to, což tělu i životu jejich jest odporné?“ Odpověděl mu hospodář: „Já bych chtěl, aby oni tu byli,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).