[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

naposledy byl Eilenšpigel tak velmi nemocen, až mu kněz řekl a napomínal ho, aby se zpovídal a zprávu boží přijal. Eilenšpigel byl k tomu velmi nakloněn, tak dobře, jak kněz chtěl zpověd slyšeti a náramně vostře se ho vyptávati. Řekl mu kněz: „Rozpomeň se na duši a opatř se, ať by bůh hříchy tvé odpustiti ráčil, nebo jsi v životě svém mnoho nešlechetností provedl.“ Odpověděl Eilenšpigel faráři velmi mdle, že nic více neví, co by učinil, kromě toliko jeden hřích, kteréhož mu se nesmí spovídati. I prosil ho, aby mu jiného kněze přivedl, že tomu se chce zpovídati, nebo když by i jemu ten hřích oznámil, bál by se toho, aby se pro to nerozhněval. Slyše to kněz, domníval se, že by nětco pod tim skrytého bylo, i chtěl to rád věděti, nebo kněží někdy sic všetečnější jsou nežli jiní lidé. Řekl mu kněz: „Milý Eilenšpigle, dalekáť jest cesta, jiného kněze tak brzo spůsobitiť nemohu, a kdyby v tom času umřel, měl by ty i já před Pánem Bohem hřích, když by sám sebe zameškal, pověz mi směle, ten hřích tak těžký býti nemůže, abych tě od něho nerozhřešil, co také platno jest, že bych já se hněval, poněvadž zpovědi pronésti nemohu.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Nu dobře, chci se vám zpovídati, však také není tak těžký, než jest mi vás líto, že se budete hněvati, nebo se vás dotýče.“ Z toho kněz ještě více o to stál, aby to vyzdvěděl, řekl mu, zdali u něho co kradl neb škodu nějakou mu učinil, aby mu se zpovídal, že mu to odpustiti chce. Dí jemu Eilenšpigel: „Ach, milý pane, já vím, že se pro to hněvati budete, však na sobě čiji a bojím se, že brzo odsud puojdu a umru, protož chci vám to, pane milý, pověditi. Ležel sem s vaší kuchařkou.“ Optal se ho kněz: „Kolikrát se to stalo?“ Odpověděl Eilenšpigel: „Pětkrát.“ Pomyslil kněz takto: „Aby pět hlíz na ní přišlo.“ Rozhřešil ho hned. I šel do komory a kuchařce své k sobě přijíti rozkázal, ptal se jí, kde jest s Eilenšpiglem ležela. Kuchařka přela pravěci, že jest to lež. Řekl jí kněz: „Však mi se toho zpovídal a já také věřím.“ Dí ona: „Není tak.“ A kněz pravil: „Tak jest.“ I popadl hůl, bil ji, až zčernala i zmodrala. Eilenšpigel pak na loži leže, smál se a myslil sám v sobě takto: „Nu, již bude dobře.“ I ležel ten celý den a v noci jsa silnější, vstal nazejtří ráno řka: „Již bude lépe.“ I řekl knězi, aby se s nim početl, že musí jinam, do jiné krajiny jíti. Kněz počítaje se s nim,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).