prosil ji, aby mu nětco pro pána boha jísti dala. Řekla mu paní: „Příteli, mně v krámích nic darmo nedávají, ale za peníze koupiti musím, protož jísti za peníze každému dám.“ Odpověděl Eilenšpigel: „O paní, však i mně za peníze jísti dobře slouží.“ Dí mu paní: „Od panského stolu 24 peněz, od druhého 18 peněz, od čeledního 15 peněz beru.“ Eilenšpigel byl vesel a řekl: „Největší suma peněz jest mi nejlepší.“ Tak za panský stůl jedl, když pak břicho své jídlem a pitím hojně naplnil, prosil paní, aby ho propustila, že pro chudobu preč jíti musí. Řekla mu ona: „Milý hosti, zaplaťte mi prvé za jídlo 24 peněz a potom na cestu svou jděte, pán bůh vás provoď.“ Dí Eilenšpigel: „Ne tak, milá paní, ale vy jste mi 24 peněz dlužni dáti, nebo tak jste mi zprávu dali, že za tim stolem za 24 peněz jídá a pije se, to jsem já již vykonal a tolik peněz zasloužil, nebo jistě s těžkostí to mi přišlo, jedl jsem, až jsem se potil, jako by mi o hrdlo běželo a také již více jsem jísti nemohl.“ Řekla mu hospodyně: „Jeď předce, milý hosti, buď tobě to šenkováno, jediné zase sem nepřicházej.“
Historia XXXIV.
Kterak Eilenšpigel do Říma přišel, aby papeže viděl, kterýž ho za kacíře býti držel
Na to přísloví, kteréž lidé říkají, že mnohý do Říma dobrý jde, ale lotrem odtud zase přijde. Jednoho
