[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

v tom se snesl a srovnal, aby oni mlčeli a on aby se o to sám postaral, že jim nebude potřebí dělati, však proto záplatu svou předce míti mají, také že nejtěžší práce jich bude, v vrchcáby hráti, tu smlouvu tovaryší jeho přijali, aby zahálením peněz od něho zasloužili, a to as za čtyři neděle již trvalo, takže tomu landtkrabímu se velmi stýskalo, že ten mistr s svými tovaryší tak dlouho maloval, a takli by to krásně býti mělo jako to ukázané první malování, i promluvil k Eilenšpiglovi řka: „Milý mistře, my náramně žádáme viděti dílo vaše a s vámi na palác jíti k vidění malování vašeho.“ Řekl mu Eilenšpigel: „Dobře, milostivý pane, ale chci toto Vaší Milosti pověděti, kdožkoli s Vaší Milostí půjde, aby malování to viděl, nebyl-li by právě z poctivého lože narozen, že ten malování mého dobře viděti nemůže.“ Dí jemu landkrabě: „Mistře, toť by byla veliká věc.“ V tom na palác všel, kdežto byl Eilenšpigel dlouhé lněné prostěradlo na stěnu roztáhl, kdež malovati měl, i odhrnul malíčko té plachty, bílým proutkem na stěnu ukazoval, takto řka: „Vidíte-li, milostivý pane, tohoto muže, to jest první landtkrabě hesský a kolumneser z Říma byl, kterýžto za kněžnu aneb manželku měl štědrého Justiniána dceru, kněžnu bavorskou, ten potom císařem byl, hleďte pilně, milostivý pane, od toho zplozen byl Adolphus. Adolphus zplodil Vilhelma Černého. Vilhelm zplodil Ludvíka Dobrého, a tak vždy dále až do Vaší knížetcí Milosti, protož dobře jistě to vím, že díla mého nižádný štrafovati nemůže, kteréž tak umělé, dělané i krásnými barvami malované jest.“ Landkrabě jiného nic neviděl, jediné bílou stěnu, i myslil sám v sobě, bych měl vždy z kurvy syn býti, jáť nic jiného nevidím než bílou stěnu, však proto pro dobrou pověst řekl: „Milý mistře, myť na tom dosti máme, ale nemáme z to rozumu, abychom to uznati mohli.“ A s tím s paláce vyšel. Když pak landtkrabě k kněžně své přišel, optala se ho ona řkouce: „Milostivý pane, co ten váš malíř maluje, však jste již snad viděli? Kterak se Vám líbí dílo jeho? Jáť jistě mdlou víru k tomu mám, an hledí jako lotr.“ Odpověděl jí kníže: „Milá paní, mně se jeho dílo velmi dobře líbí a dělá se právě.“ Řekla mu ona: „Milostivý pane, můžeme-liž my také na ně pohleděti?“ Dí jí kníže: „Můžete pohleděti s volí mistra.“ I poslala pro Eilenšpigle,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).