velmi veliký. Znamenaj to – Almania, českým jazykem sytost se vykládá, protož i Čechy, i Morava, i všecky ty země, Vlachuov nedocházeje, slovú země almanské a lidé, jenž v nich bydlí, Almanové.
Léta Božího tisícého devadesátého pátého tento jistý Břecislav pojal jest dceru Albrechtovu Rothercukovu s Rýna jménem Rykartu, měsíce září. Z té jisté pak Lykarty měl jest syna jednoho Vlastislava, kterýžto Vlastislav potom v časích skrze strýce svého Vladislava Třetího s Jindřichem, císařem čtvrtým, poslán byl do Říma a s jeho pomocí papež, Paschalis jménem, jat jest byl. Potom pak toho měsíce října biskup pražský Kozma oltář sv. […]text doplněný editorem[171]v rukopise vynecháno místo pro jméno, snad má být „Václava“ posvětil jest u Pražském kostele.
Léta Božího tisícého devadesátého šestého měsíce máje zpuosobením Břecislavovým Kozma, biskup pražský, Pražského kostela jest posvětil. Téhož také léta ze všech německých zemí k Božímu hrobu velmi mnoho šlo, a tak u velikém množství šli a kdežkoli které židy nalezli, připuzovali je, aby se křtili proti své vuoli, snad nerozumějíce, že to proti svatému ustanovení činí.
Téhož léta ten jistý Břecislav s svým vojskem vtrhl jest opět do Polsky, a tak s oný strany Nisy, té vody, všecko jest pohubil a hrad ten, jemužto Břeh řiekají, tvrdý velmi, jenž na Odře sedí, na té vodě zrušil jest. A tak tu, kdežto nynějšího času klášter jest udělán, odtavad udělal jest hrad jeden Kamenic jménem. A tak pak s tím vrátil se do Čech i Mutinu, syna Bořivoja, a Kojatu, přítele jeho z pokolení toho ohavného z vršovského, z země jest ven vyhnal a tam do Srpska preč pro jich nešlechetné skutky, jenž spáchali byli. A tak komoře své to zboží přiložiti kázal Mutina, bratr jich, tenť jest u polského vévody se špúlal.
Léta Božího tisícého devadesátého osmého Břecislav syna Kunrádova někdy řečeného jal jest a jemu na hrad, [jemužto dějí]text doplněný editorem[175]doplněno podle PulkR 36ra Kladsko, u vězení dal.
