nemoc | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nemoc, -i f.; k moc

1. nemohoucnost, nedostatek síly, slabost: všicku posteľu jeho obrátil jsi v nemocz jeho ŽaltWittb 40,4 (v nemoczy ~Pod, ~Kap, BiblPad, ~Praž, v nemožeňú ŽaltKlem, BiblOl) in infirmitate; všeliká sě nemocz vzbudí, kdažto sě hlava ztrudí, tu zemdlejí všickni údi AlxV 1792; nemocz…, jížto sem často přemožena diáblovým zrázěním ŽaltPod 146b; seto bývá v nemoczy a vstane v moci EvOl 160b (1 C 15,43: BiblOl, ~Lit, ~Pad, pochováno bývá nemoc~Praž) in infirmitate; duch mužóv trpí svú nemocz BiblOl Pr 18,14 (mdlobu ~Pad, pod. ~Praž, povzdrží své nestatečnosti ~Lit) sustentat imbecillitatem; aby síla duchovnie v šlechetnostech byla dokonalejši v nemoczy tělesné mdloby ŠtítVyš 94a in infirmitate; v nemoczy neboli v nemocnosti cnost netoliko dokoná se Čtver 46a in infirmitate; neb člověk bude jako nečlověk, když lká v nemoczy HusZrcM 39a aegrotescit; moci shřěšiti jest viece nemoc nežli moc HusVýklB 41a; inpotencia nemocz SlovOstřS 86; aniž na to pomní [lidé], že jsú nemocz neužitečná ChelčPost 16b (fig.); proti…moci [ďábla] nemocz těla svého položiv [Ježíš] ChelčPost 90a; veliké neuměnie a nemoc k němu [milování] mají ChelčKap 214b neschopnost; že toho z potřeby viery nedie ani pro nemoc zákona božieho ChelčPař 130b; což má chudoba a nemoc móž stačiti ChelčPař 187b; nos igitur licet humilitatem nostram et inbecillitatem (nemocz gl.) cognosceremus ProkPraxD 130a; pakli by řekl raněný člověk k tomu, ktož ho ranil: Chci to na tobě bojem mstíti! a toho by nemohl učiniti a dokonati pro svú nemocz Žilin 111b von unchraft seynez leibez; ║ jakož mně píšeš o pana Dobrohosta, že by s nemocí v ruoznici šel, a jestliže žádati bude, máš li mu pomoci ArchČ 3,384 (1476?) nemaje dosti síly. Srov. nemohlost 1

2. nemoc, onemocnění, choroba, neduh: dal jim [Ježíš apoštolům] moc a sílu…, aby nemoczi uzdravovali EvOl 277b (L 9,1: neduhy ~Beneš, BiblDrážď a ost.) languores; nebo ze mnohých krmí bude neduh a lakomstvie přiblíží sě k nemoczi BiblDrážď Sir 37,33 (var. v. neduh 1) ad choleram; ona poči na těle, že jest uzdravena od té nemocy BiblDrážď Mc 5,29 (~Praž, od té strasti ~Ol, ot rány ~Lit, ~Pad) a plaga; pakli uzdraven bude kto, jenž takovú trpí nemoc BiblCard Lv 15,13 (~Ol, ~Lit, ~Pad, takový, z kteréhož teče nečistota semenná ~Praž) qui huiuscemodi sustinet passionem jenž trpí takovou nemocí; komu která nemocz škodí MastMuz 31; deset let byla v nemoczy, žeť nemohla bez pomoci ani léci, ani vstáti LegAnež 3a aegritudine…gravata byla nemocna; anděl, jenžť mi jest toliko let slúžil v nemocy OtcB 86a mihi infirmanti; výklady…byl bych psal, by slušalo pro nemocz ProlBiblK 14a (Prol. ad libros Salomonis: ~L, BiblPad, MamVíd) prae valetudine; od toho sú nemocní vyněti, neb jim nenie lahodné rozkošno pro hořkost nemoczy ŠtítVyš 16a doloris; ijeden tělesný lékař nemóž všěch nemoczy a bolestí rozličnosti poznati uplně ŠtítVyš 23b morborum; on [Palamides] rozumně se vy mluvi, že byl u veliké nemoczi TrojK 116b morbo gravi detentum že byl velmi nemocen; když…má [některý z kněží] v té nemoczi umřieti CestMandA 173a; když člověk má nemocz na konci mužském LékSalM 338 cum infirmatur; o neduziech a nemocziech stromových ŠtěpMuz 6; že se nadme břicho lidem nemocý RokJanB 71a; milost…, skrze nižto duše uzdravena bývá od nemoczij hřiechuov KorMan 146a (v obraze); najprvé na ni rozličné nemoczy zimnice přepustím PasKal K15a (zimnicě ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk) variis febribus eam vexabo; k těžkým nemocem musie se přikládati nebezpečná lékařstvie AlbnCtnostA 135b; tu chvíli [tj. při zahájení soudu] v nemoci ležal [Kolešovský] ListářPlz 2,102 (1464) ležel nemocen spec.: muž jeden, jenžto mějéše v sobě jednu nemoz (m. -cz) jménem vodné tele EvRajhr 122b (L 14,2: nemocz vodnú ~Víd, BiblDrážď, nemocz telovodnú ~Ol, vodné tele EvSeit, ~Klem, ~Beneš, člověk s vodným teletem ~Praž, člověk jeden vodnotelný ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž) hydropicus; pernicis artesis vi membra ligante cyragre (infirmitatem manuum, ručnú nemoczy gl.) Slov UK VIII G 29, 117a; erros nemocz milosti SlovOstřS 76; kardiaka slóve nemocz nádcha a mdloba LékFrantB 191a; lepra slóve mrzkost aneb malomocná nemocz LékKřišť 81a; bude li ten blázen mieti nemocz spanlivú LékMuz 33a; proti nemoczi hluché vezmi žluč vepřovú, a rozdávě pustiž v uši hluchému a budeť zdráv LékMuz 209b; frenesis mozková nemocz aut závrat v hlavě SlovKlem 47b; guttura hrdlová nemocz SlovKlem 51b; ipofrodia báznivá nemocz SlovKlem 56a; noli me tangere hnilá nemocz SlovKlem 67a; pestis nemocz šelma SlovKlem 73b; veternum stará nemocz SlovKlem 89b bielá nemoc v. bielý; črvená nemoc v. črvený; hlavnie (hlavná) nemoc v. hlavní(hlavný); hřieběcie nemoc v. hřieběcí; náhlá nemoc v. náhlý; padúcie nemoc v. padúcí; pravá nemoc v. pravý; studená nemoc v. studený; suchá nemoc v. suchý; veliká nemoc v. veliký; vodná nemoc v. vodný; ženská (měsiečná, tajná) nemoc v. ženský(měsiečný, tajný); žlutá nemoc v. žlutý; pod. i jiné

3. slabost, nežádoucí stav n. vlastnost, nedostatek: jestliže chváliti musím, kteréžto nemoczy méj jsú, chváliti sě budu EvOl 105a (2 C 11,30: BiblOl a ost.) quae infirmitatis meae sunt; zákon ten jest lidi vstavil kněží nemocz majíce, točíš ješto hřěšiti mohú BiblDrážď Hb 7,28 (~Pad, nemoci ~Ol, ~Lit, nedostatky ~Praž) infirmitatem; líbím sě sobě v nemocech, v žehrání, v nedostatciech, v protivenství, v tesknostech pro Jezukrista BiblOl 2 C 12,10 (tak i ost.) in infirmitatibus; vere langvores (nemoczi gl.) nostros ipse tulit Hus KapPraž E 37,130a; tyto věci…nedostatky a nemoczy učedlníkuov ukazují ChelčPost 116a; ten zákon…má velikou nemoc v sobě AktaBratr 1,334a

4. zlo, pohroma, rána: otejme hospodin všeliký neduh i všecky nemoci přezlé ejiptské BiblCard Dt 7,15 (tak i ost.) infirmitates; kdež slova s myslí nespata, každú nemoc přemáháta BawEzop 326 genus pestis; jiná jest také nemocz peská, ješto sem viděl pod sluncem: zbožie zachované na škodu svého pána BiblOl Eccl 5,12 (tak i ost.) infirmitas; ║ to ovoce jej [člověka] udraví i věčné nemoczy zbaví Vít 29a věčného zatracení

Srov. nemocnost, nemoženie, neduh, nesdravie

Ad 2: za lat. cholera stč. též hryzenie, cholera; za plaga též raňenie, trýzn; za passio též tráṕenie, trpenie; za dolor též bolest, truchlost. — Ad 4: za lat. pestis stč. též škoda, zavedenie. – Rozlišení významů je zde místy sporné, protože nelze přesně zjistit, kdy se lat. infirmitas, languor, aegrotalio aj. chápala jako synonyma, a kdy jako slova významově rozdílná (viz zvl. spojení nemoci a neduhy, zde i sub neduh 1)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nemoc, -i, fem.; stsl. nemoštь debilitas, infirmitas. — Bezmocnost, malomoc, slabost, nedostatek, Ohnmacht, Schwäche, Gebrechen: boha, jenž w nemoczy takové věci činí in infirmitate OtcG. XIXa; proti jeho moci nemocz těla svého položiv ChelčPost. 90a; aniž na to pomní (lidé), že jsú nemocz neužitečná t. 16b; to ť ted učiním podlé toho, což má chudoba a nemoc móž stačiti ChelčPař. 187b; z jeho řeči jest znáti, že toho z potřeby viery nedie ani pro nemoc zákona božieho t. 130b; viz, hospodine, nemocz mú, jížto sem často přemožena ŽPod. 146b; tyto věci nedostatky a nemoczy učedlníkuov ukazují ChelčPost. 116a; kteříž (lidé) z nemoczy, z příhody nebo z nevědomie v hřiechy padají t. 233b; nemocz languor Prešp. 1572, Rozk. 2295. Neduh, Krankheit: komu která nemocz škodí Mast. 31; nemocz v óčiú Hrad. 143a; rozmnoženy sú nemoct jich infirmitates ŽKlem. 15, 4; jenž uzdravuje nemoczi ŽWittb. 102, 3; w nemoc jeho t. 40, 4; které lépe: protiv-li bohu mieti zdravte na chvilku, čili nemoc trpěti a věčné s ním mieti utěšenie? ŠtítE. 9; když buoh přepustí nemocz dlúhú Štít. uč. 41a; všicknu posteli jeho obrátil si w nemoczy jeho in infirmitate ŽPod. 40, 4; všeliká sě nemocz vzbudí, kdažto sě hlava ztrudí AlxV. 1792; anděl, jenž ť mi jest slúžil w nemocy mihi infirmanti OtcB. 86a; pohověj sobě, a w nemoc neupadneš aegritudo t. 189a; nemocz svú jim (mudrcům) pověz, aby zevnitř sieni tak jasně viděl jako vnitř GestaBř. 100a; má (některý z kněží) v té nemoczi umřieti MandA. 173a; když člověk má nemocz na konci mužském Sal. 338; nemocz infirmitas BohFl. 444, Nom. 67b; w nemociech in infirmitatibus MamA. 24a; — lékař nemocz črvenú léčí Hrad. 110b, črvená nemoc = úplavice; jměl červenú nemocz fluxum sanguinis OtcA.489b; i[n]hed jeho (člověka) běhačka popadne neb červená nemocz ventris fluxum Mill. 19a; črvená nemocz fluxus BohFl. 447, dissenteria MamA. 20a; červená nemocz diarria RVodň. 15b; nemocz červená dysenteria RostlF. 13a, ApatFr. 45a; — (bůh) uzdravil jednu ženu ot črvené nemocy sanguinis fluxum OtcB. 196a, črvená nemoc = krvotok; črvenú nemoc sem krvotekúcí dvanádcte let měla NikodH. 27; (Ježíš) uzdraví ženu črvenú nemocí poraženú t. 101; — hrabie ležel v domě na franskú nemoc ArchČ. 19, 118 (r. 1512), franská nemoc = syfilis; hojenie na nemoc franskú t. 470 (r. 1519); — ta hluchá aneb padúcí nemoc na ňej přichází Ezop 143b, hluchá, padúcí nemoc = padoucnice; že jej chce ta hluchá aneb padaucí nemoc napadnauti t.; kterak by časem hluchá anebo padúcí nemoc na tebe přicházela t.; já tau hluchau nemocý trápen bývám t. 144a; lidé padúcie nemoci majíce Žid. 30; od toho v lidech padúcí se nemoc rodí t. 288; od toho se stává padúcie nemoc Výb. 2, 450; — pravá nemocz acuta Veleš., Prešp. 1618, pravá nemoc = akutní nemoc; — jim (paním) přirozená nemocz nic neškodí, kdyžto jsú těžky LucidF. 140a, přirozená nemoc (ženská) = menstruace; — (lékař) jinako nemocz studenú a jinak nemocz črvenú léčí Hrad. 110b, nemoc studená = zimnice; udeři na ň hrozná studená nemocz Pass. 529; v studené nemoczi febricitantem Lit. Mat. 8, 14; sestřěnice Šimoňova držína byla velikú studenú nemoczy febribus. EvOl. 232a (Luk. 4, 38); také ve dne dlúho nespati, nebo se od toho stává studená nemoc Výb. 2, 450 (XV. stol.); — nemocz suchá ApatFr. 90b, nemoc suchá = souchotiny; — w zemſkych (sic) nemoczech in menstruis Pror. Jer. 2, 24, ženská nemoc = měsíčky; když sě (manželé) v šesti neděléch nestřežeta nebo v ženské nemoci, to jest nečistota v manželství ŠtítE. 95; veliké ť jest zlé v ženské nemoci dopustiti sě s mužem t.; ženy svú nemoczy nemocné menstruae mulieres MamA. 29a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nemoc, -i f. nemohoucnost, nedostatek síly, slabost; nemoc, neduh: črvená nemoc úplavice; krvotok; hluchá, padúcí nemoc padoucnice; nemoc studená zimnice; ženská nemoc menstruace; bezmocnost, nedostatek; zlo, pohroma, rána: to ovoce jej věčné nemoci zbaví věčného zatracení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nemoc f. = slabost, nemohoucnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).