nesdravie, -ie n.; k sdravie
1. nemoc, onemocnění, choroba, neduh: jakž málo na sobě počují [mnozí lidé] nezdrawye neb jakú starost, inhed sě obrátí ku prázďňení WaldhPost 124a; ztratí sílu, upadne v nezdrawye ŠtítKlem 101b; žádost člověka každého připraví k nezdrauij jeho KatoM 76b (k nemoci ~Vít) morbi causa mali; učiněnoť jest tobě zahubenie života neb nezdrawie Čtver 61b perditio et non salus; zdali mníš, byť tobě neuškodilo [naříkání] a tvému životu nepřineslo velikého nezdrawie a neduhu TrojK 102a detrimentum; potom pán buoh všemohúcí jeho nezdravím tělesným navštívil ArchČ 4,368 (1417); ║ hovada mrú…, a to nezdrawi v lidech, že vdov drahně jest, nebo mnoho tisícuov mužuov již mordy sešlo jest ŽídSpráv 87 nezdravost, nemocnost
2. (čeho) vada, organický nedostatek: jedna [studnice] mužské nezdrawie odjímá, druhá jalovost ženskú odjímá GestaB 116b (~U) nemohoucnost; kterak máš lidem pomáhati, kteřížto nějaké nezdrawie v žaludku mají nebo jakúž kolivěk nemoc a bolest učijí LékChir 301a; o nezdrawi vody dětinské. Také přihází se, že děti nemohú držeti vody LékŽen 106a
Ad 1: za lat. morbus stč. též bolest, neduh