črvený adj.
k črv
1. (o látce ap.) červený, zbarvený „črvcem“ 2, tj. karmínovým výtažkem z „črvů“ 1
2. červený, mající barvu jako krev, jahoda ap.; (o člověku) mající ruměné tváře
črvená nemoc nemoc vyznačující se krvavým výtokem či stolicí, krvotok, úplavice (sr. ESSČ s. v. „črvenicě“, „črvenka“)
črvená lebeda léčivá bylina s načervenalými květy, dobromysl (?)
črvený benedikt léčivá bylina se zarudlými svrchními listy, benedikt lékařský (?)
črvený zlatý, črvený zlatý uherský dukát ražený v Uhrách mající typickou načervenalou barvu
3. alch. zlatý
4. fig. (o věrolomném člověku) prolezlý zlem jako červy, mající červivou duši
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
črvený, adj., červený, roth; z čьrvenъ. Bude czrwen neb ryſſaw ChirB. 18b; cżrueny rufus Ol. Gen. 25, 25; czerwena barva coccinum Pror. Isa. 1, 18. Na ňemžto (těle) czrwena ktvieše barva Kat. v. 2331; panny tak czerweney zoři i bělosti nikdie neuhlédáte t. v. 170. (Milost) duši naši činí czrwenu a kraſnu Alb. 76a. Pročež ċerwen jest oděv tvój rubrum Kladr. Isa. 63, 2. Patřte na mě, vy czrywene róžě Orloj. 20a. Plášč czrueny pallium coccineum Ol. Num. 4, 8; czzrueneho postavcě Ol. Bar. 6, 12; na postavci czruenem in purpura Lit. 2. Par. 2, 14. Morze czrwene ŽKlem. 135, 13, na morziu czrwenem in mari rubro t. 105, 22, u morzyu czyrwenem ŽWittb. tamt.; od czirweneho mořě AlxB. 4, 32. (Alexander) zamekl židy czrwene Alb. 40b, židy czyrwene t. 49b. — Příjm.: Michael Czrweny TomZ. 1418 n. 278, Črvený UrbE. 42.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
črvený (jm. tvar črven) adj. červený; Črvené moře Rudé moře
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
črvený adj. = červený; — črvená nemoc = běhavka; krvotok; — Črvené moře = Rudé moře.
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.