|
|
|
lože, -ě n. lóže, -ě n. sr. ležěti 1. lože, místo určené k ležení a spánku, zvl. postel 2. přenosné lůžko, nosítka 3. med. plodové lůžko, placenta 4. med. (obratle) lůžko 5. syn zlého ložě, syn nepravého ložě nemanželský syn 6. syn pravého ložě manželský syn 7. žena pravého ložě řádná, zákonitá manželka 8. bratr z téhož ložě vlastní bratr (mající tytéž rodiče) 9. vjíti k loži, vstúpiti v lože tělesně obcovat, mít pohlavní styk 10. přěstúpiti lože mít mimomanželský pohlavní styk Sr. cela, dormitoř, hniezdo, léhanie, ložce, lože, lóžko, ložnička, nóšě, páry, postele, otpočivadlo Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024). 
lože, lóže, -ě, neutr., Lager, Lagerstatt, Bett; stsl. lože lectus, z koř. leg-. — loze mé lectus ŽWittb. 6, 7; na lozich in cubilibus t. 4, 5; w lozech svých in cubilibus t. 149, 5, ŽPod. tamt; w loziech ŽKap. tamt. Pomoc přinese jemu na loze bolesti jeho super lectum ŽKlem. 40, 4; na posteliu loze mého strati mei t. 131, 3. Ano loze sv. Jana sprostně přikryto jest ML. 78a. lóże jest přípravnějšie než kostel HusPost. 31b; lóże neb páry znamenají svědomie t. 162a; co ste v úši šeptali na ložéch t. 101a. — Jmějte v čistotě svá lozie Hrad. 117b, lože, t. manželské, Ehebett; toto kázanie přěstúpá, kdyšto v cizé loze vstúpá t. 118a; těch, ješto… rúšějiú svá čsná lozie t. 118b. Jako ženich, vychodě z lozie svého de thalamo ŽKlem. 18, 6. — Děti pravého loze Štít. uč. 124a, pravé lože, manželské. Ačkoli by pak syn neb dcera ne dobrého lože a sebranec byl neb byla JustInst. 243. — Zlého lože syn de scorto natus Pr. Deut. 23, 2, zlé lože, nemanželské. — (Nero) chtě vzvěděti, kak sě vschoval, když ležal mateři u břiušě… a chtě na to sám hlédati… (mezera)… zapowiedne lose ApD. a, lože, Gebärmutter, Mutterleib, uterus; přijal jsi mě z lozie mateře mé de utero ŽWittb. 138, 13, z lozie ŽGloss. t., ot loze ŽPod. tamt.; v tě viržen sem z lozie, z břucha mateře mé ex utero ŽWittb. 21, 11; z lozie ex utero t. 70, 6, z lozye ŽPod. tamt., z l̇oże ŽGlossKlem. tamt.; z lozie ab utero ŽWittb. 57, 4. — loze lectus BohFl. 594; lozie též Prešp. 1915; na lozich in lectulis Koř. Skutk. 5, 15; visaté lozye sponda BohFl. 594; lozie grabatum MamA. 24a; — na svém luozi super stratum Lit. 2. Reg. 4, 5; luoże GestaKl. 256, Ben. Gen. 49, 4; lůže Háj. herb. 4a; v komoře na lůži VelKal. 243. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lože, lóže, -ě n. lože, postel; pravé lože manželské: děti pravého lože; zlé lože nemanželské; děloha Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|