|
|
|
hniezdo, -a n. 1. jaké („vrabie“ ap.) hnízdo, jednoduchý příbytek ptáků, sloužící zvl. k ochraně vajec a mláďat 2. jaké („myšie“ ap.) hnízdo, doupě, brloh, jednoduchý příbytek zvířat 3. příbytek, obydlí, útulek 4. skrýš, úkryt, doupě, pelech 5. dům, rod, rodina 6. jaké („dobré“ ap.) rod, původ (sr. StčS s. v. „porod“ 4) 7. původ, počátek, vznik 8. ptačie hniezdo v. ptačí 5 9. med. (o obratli) umístění, poloha, lůžko Dolož. též jako vl. jm. osobní, místní a pomístní Hniezdo. Sr. dúpě, pelešě Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025). 
hniezdo, -a, neutr., hnízdo, Nest; stsl. gnêzdo nidus. — Pták některý, jenž sobě nedojme viery, kdyžto sobě ptá pokojě, kde by choval dietky svoje, nesměje lap hnyezda sklásti, bojě sě…, aby hnyezda vietr neobořil neb sě had k dětem nevznořil AlxV. 875 sl. Vrabec nalezl sobě hniezdo ŽKlem. 83, 4. Mladých čápuov, dokudž ješťe jsú v hnyezdie Chir. 201a. hnyezdo vrabie LMar. 40; w hnyezdie dedkovém ChirB. 295a; hnyezdo nidus Pror. Isa. 10, 14, Prešp. 188, Nom. 64b, nidum BohFl. 121; hniezdo nidum ŽWittb. 83, 4, ŽKlem. tamt.; hnyezdo cubile Prešp. 1915, BohFl. 595, Vocab. 175b. — ptačie hniezdo, rostlina toho jména: ptaczie hniezdo daucus RostlC. 146a, olešník, ptaczie hnizdo daucus creticus RostlF. 11a. — Příjm. mužské: Andreas Hnyezdo de Klenow NekrDrk., uxor Hnyezdonis Andreae tamt., Duchconis Hniezdo TomZ. 1469 m 49, Duchconis dicti Hnyzdo t. 1454 m 49. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hniezdo n. = hnízdo; doupě, lože Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|