nóšě, -ě f.; k nositi
1. co je nošeno, břemeno, náklad: všěcka chvála světa tohoto omylná a ješitná jest, břiemě přěhořké a nuoſſye těžká JeronM 37a sarcina; složiv tuto jistú nuoſſy [tj, slávu světa] Jeronymus přěsvatý s sebe JeronM 37a sarcinam; těžké nám nastává břiemě, těžká nuoſſye JeronM 70b sarcina; Masa břiemě nebo noſſe nebo přijetie; Masaa obtěžuje jeho nebo přijětie nebo noſſe jeho nebo únosek VýklHebrL 212b assumptio
2. nóšě, nóš pl. f. nosítka, přenosné lůžko: vstaň, a vezma své nuoſſye, chodiž BiblDrážď Mc 2,9 (svá nosidla ~Ol, lože své ~Lit, ~Pad, ~Praž) grabatum; inhed on [nemocný] vstav, vzdvih na sě noſſye, pojide přěde všemi BiblDrážď Mc 2,12 (lože ~Ol a ost.) grabato
3. nosidlo (k přenášení nějakého materiálu ap.); [menších rozměrů] mísa, ošatka, koš: apoforetum… est vas planum ad ferendum poma Nuoſſe VodňLact B7a; gestorium… Nuoſſe VodňLact K4a; vlož [rtuť] na nuſſy čistú rúchú a nech ji tak ležeti dobře přikryje AlchAnt 8a
Srov. nosidlo
Ad 1: za lat. sarcina stč. též nával, obtieženie, súm, tlumok, uzel. – Ad 2: za lat. grabatum stč. též otpočivadlo. – Ad 3: srov. nč. nůše