|
|
|
ležěti, -žu, -ží ipf. 1. kde, jak, jaký ležet, zaujímat podélnou polohu na nějakém podkladu, zvl. vodorovném n. dutém; fig. (o člověku) bez přísl. určení být nečinný; též fig. tu leží zajiec to je to hlavní, to je jádro pudla popelem ležěti v. popel 1 2. kde ležet, spát 3. (o nemocném) kde ot čeho, v čem (nemoci ap.) ležet, stonat něčím, na něco; (o šestinedělce) „v šesti nedělech“ ap. být; (o rodičce) rodit na smrti ležěti ležet na smrtelné posteli, umírat 4. kde „přěs noc“ ap. nocovat 5. kde (v obci ap.) být pohřben 6. s kým (ženou ap.) souložit, mít pohlavní styk 7. kde, v čem (stavu) přebývat, být, setrvávat; (v místě) zdržovat se; (v žaláři) být uvězněn; (nečinně) zahálet; též fig. „leží“ komu v čem jak neos. vést se 8. (o mocném ap.) na kom čím zatěžovat, utiskovat někoho 9. (o poutnících, vojsku ap.) kde být ubytován v dočasném příbytku, zvl. tábořit 10. milit. (o vojsku ve válečném stavu ap.) s kým na kom kde ap. ležet, být rozložen, setrvávat na pozicích proti komu polem ležěti, na poli ležěti kde v. pole 4 11. jur. (o dlužníkovi n. ručiteli) kde, u koho na koho, komu (dlužníkovi) čím (dokumentem) pobývat na základě něčeho na určeném místě na něčí náklady do okamžiku splacení dluhu 12. (o území, městu ap.) kde ležet, prostírat se, zaujímat polohu 13. (o nemovitosti, příjmu ap.) jaký ležet, zůstávat, setrvávat v nějakém stavu 14. kde (ve vymezeném prostoru) být umístěn na nějakém podkladu ap.; (o zboží) být uložen, uskladněn; (o události) v textu stát, být zapsán; fig. (o bolesti ap.) ležet, nacházet se 15. admin. (o dokumentu, penězích ap.) kde (u soudu ap.), u koho ležet, být uložen někde, být svěřen někomu n. někam 16. admin. (o majetku) kde (v dokumentech) být zapsán, zaznamenán 17. (o nemovitosti) v čem (částce, poplatku) být zahrnut, započítán 18. (o poplatku) na čem (nemovitosti) vězet, být vázán 19. (o vlastnosti ap.) v čem, kom, na čem, kom být, spočívat v něčem, někom, být vlastní něčemu, někomu 20. na čem (určujícím), kom záležet, spočívat, záviset 21. neos. na čem (okolnosti děje) záležet, být rozhodující n. důležitý 22. expr. (?) v čem (jednání) oddávat se něčemu Sr. seděti Autor: Petr Nejedlý Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024). 
ležěti, -žu, -žíš, impftiv., ležeti, liegen; stsl. ležati iacere, z leg-, pův. legh-. — Tu, kdežto lezy kamenie AlxV. 714. Dva stříce, pro něž lezy Trojě nicě t. 780. Zlatá skříně, v níž leſala jich svatyně AlxH. 2, 9, lezeſye AlxV. 1219 (místa stejná). (Žena) podlé ňeho lesala Jid. 161. Mniece, by tu byl lesie ApŠ. 35. Juž viziu strážiu svého na nosidléch leziecz iacentem LAl. c. Ta svatá mučedlníky spolu v hrobě lezala Pass. 403. Jichžto těla mnoho časóv v zemi sú lezala t. 273. Jako bych lezal v ohni Alb. 7b. — Prazden cep každý lezyeſye AlxV. 2249, ležu prázden, mrtev atp.; Lezyechu prázdny motyky t. 2251. Ona juž přede mnú umrla leží Pass. 338. Jehožto svaté tělo mrtvo lezieſſe t. 476. (Klitus s Artofilem) tak sě tvrdě sešla běsta, jakž za umrla lezyeſta AlxV. 1582, ležu za umrla atp. Tvé tělo mrtvě lezzalo Rúdn. v. 2181, ležu mrtvě. — Město lezi nad velikú vodú Mand. 64a, ležěti nad vodú atp. (o místech); město… lezy nad jedniem jezerem t. 44a; — (město) lezi na veliké vodě t. 66a, ležěti na vodě atp. (o místech). — Jíti ležat (sup.) Vel. Jg., ležeti a spáti; nejeden panošě hlúpý ješťe lezyeſye a chrápě AlxV. 2442. — Přijidú do Tyrie, kdež král bieše, kdež jich čakajě lesieſſe AlxH. 1, 8, ležěti t. s vojskem; kdež (s) svými vojny lezeſye AlxV. 1375. — Katherina Marvanka… leże v kázni boží, však paměti dobré a rozumu zdravého užívajíc atd. KolCC. 12a (1546), ležěti v kázni boží, v nemoci; Michal… leże v kázni boží atd. tamt. — leſij Enos od Filoty AlxB. 4, 24, ležěti t. poražen, zabit atd. — (My, rukojmě) v pravé a obyklé V české zemi leženie máme vjěti… a po dvú nedělí, ležme nebo neležme, svrchupsaný Petr i Jan moc mají plnú, těch tisíc kop grošiev v židech nebo křesťanech na nás na vš(ě)ch škodu vzieti ListJHrad. z r. 1388, ležěti t. pro vymáhání dluhu, srov. ležěnie (právní ten obyčej pamatoval se dlouho a ještě za časů Rosových, v 2. pol. XVII stol. původ na exekuci vyslaný »ležal« tak dlouho, až dlužník zaplatil Jg. s. v. ležák). My… sě známy, že ty jisté penieze jsme jí (Dorotě Odolenově) dlužni a… jmámy vléci (vlehnouti)…, kdež by nám hospodu ukázala podlé obyčeje ležákového; pak-li bychom nepřeleželi neděle čtyři anebo snad i nelezely…, tehdy řečená paní Dorota aneb muž jejie v židech i v křestěnech móž na naši škodu ty jisté penieze vzieti, a my proto vždy abychom předse lezely, až by jim jistina… byla zaplacena Štít. list. 1373. Ležení má býti vedlé řádu a obyčeje starodávního, aby (dlužník) sám druhý ležal se dvěma koňmi anebo místo sebe poslal (t. rukojmě); a když rukojmě vlehnú, tehdy věřitel (= dlužník) nemá ležeti ČelNál. VIII, 1. Ležal-li by kto u koho a na koho pro peníze, že by mu od toho ležení nezaplatil, a ten, u kohož ležáno bylo, hnal by toho, kdož ležal, pro nezaplacení, obdrží t. XXIII, 6. »Ofka (věřitelka) vlehla jest u mne na pana Mikuláše (dlužníka) i ležala u mne 10 dní a proležala 3 kopy« Wint. Obr. 2, 826 (z r. 1508). — To dietě, na ňemž lezi má poslednie útěcha Apoll. 142b, ležěti na kom, záviseti na kom; milost nelezi na sboží, ale na šlechetnosti t. 137b; — vše veselé nebeské lezy na obezřění té přěveselé tváři Kruml. 97b, ležěti na čem, záležeti v čem; pravé milosrdenstvie lezzi na dávaní a na odpúščení t. 143a; krása těla lezzi na světlosti a na sličném zjednání všech údóv t. 208a. — Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ležěti, -žu, -žíš (příč. čin. ležal, ležěli) ned. ležet; (o vojsku) tábořit; (o dlužníkovi) být v „ležení“ donucujícím splatit dluh; (na kom, na čem) záviset, záležet Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|