leč | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

leč konj.

sr. le

1. disjunktivní s další spojkou lečleč (– leč), leč (– leč) – aneb (– aneb), leč buď – leč, lečleč buď, leč buď –nebo, leč – nebo, leč – i ap. ať – nebo (či), ať – ať, aťsi – nebo, aťsi – aťsi, buď – buď, buď – (a)neb; spojuje dva n. více větných členů n. vět (zvl. v rámci složitější souvětné struktury), které vyjadřují libovolné eventuality (protikladné n. různé v kontextu souhrnně pojmenované), které mohou být bez rozdílu (i jednotlivě) okolnostmi děje; v konstrukci podmínkově přípustkové i když – i když; po souhrnném vyjádření nabývá vytýkací funkci i – i, jak – tak

2. omezovací leda, před větou ledaže, leda když, leda jestliže, leč (kniž., zvl. s kondicionálem); před větným členem pouze, jedině, toliko, než; uvádí připuštěnou výjimku, tj. větný člen n. větu s obsahem, na který se nevztahuje obecná platnost obsahu vyjádřeného ve větě řídící (nejčastěji záporné); též ve spojení s vytýkací partikulí „jedno leč“, „jediné lečap.; podle lat. vět se spojkou nisi v anteponované větě kladné když ne, jestliže ne, v záporné když, jestliže

3. ve funkci partik. vytýkavě omezující v záporné větě s elipsou výrazu s obecnou platností n. před vedl. větou spojkovou leda, jedině, toliko, pouze, než; vytýká větný člen n. větu, které vyjadřují výjimku z obsahu ve větě nevyjádřeného, ale předpokládaného

Okrajově doloženo též lež (Žilin, ListářRožmb)

Ad 1: v řeči vázané užito též samostatně s elipsou další spojky

K vzniku a vývoji J. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, s. 97n., 343n.; F. Kopečný, ESSJ 2, s. 407

Sr. , buď, leda, než I/5

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 6. 5. 2024).

 


leč, -i f.

léč, -i f.

sr. lécěti

leč, léčka, nástraha, past

Sr. lečba², lečidlo, osidlo, past

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 6. 5. 2024).

 


leč, adv., conj., leda, ausser; pol. lecz = ale, nýbrž. Z le-čь. I. leč = leda, leda že, leda jestli, jestli jen, jen, třeba jen, ausser, ausser dass, ausser wenn, wenn nur, wenn auch nur. Ješto (duchovničky) chtie lidem zřiedlny býti lecz obláštím náboženstvím ŠtítBud. 171. Ani kto múdrý uvěří, by mezi ptáky nebo zvěří byl sňem taký; lecz má (skladatel) úmysl někaký chtě nás v omyl uvésti NRada 62. Protož máme sě lekati a smilovánie čekati, abychom zbyli plamene, lecz má kto srdce kamenné, by sě ku pláči nezbudil t. 1992. — Těm lecz bude hned spomoženo, budú věčně blázniti Rhas. 37, leč bude… (domysliti jest: a nebude-li…); (sudí řekl Xanthovi): Leč k tomu přivolíš pro obecní dobré, bez tvé vuole já… chci ho osvoboditi Ezop. 20b; pane můj, leč mne hned prodáš, jinak sice od tebe uteku t. 7a. — Snad by nechal (člověk krádeže), by lecz robě při tom bylo Štít. uč. 60b, leč = jen, třeba jen. — Včela nevrátí sě do úle, lecz medu přinese OtcB. 173a, ne-, leč- = ne-, leda jestli-. Řkúce (Řekové): Lecz on (t. Hektor) bude zahuben, nám jest nelze zvítěziti, neb on sám jest obhájce Trojánských Troj. 129a. — Aniž zajisté přestane člověk, lecz ť naplní, co jest mluvil nisi Kladr. Ruth 3, 18, ani-, leč-; aniž na to spoléhaj naděje se, že tě tvuoj zprávce zastúpí, lecż s ním na konec zuostaneš a tu při lecz on na se přijme VšehK. 70b. — Když súdce zle súdí protiv právu…, dlužen jest onomu navrátiti, jemuž jest učinil svým súdem křivdu, lecz by onoho navedl, jemuž jest naložil křivým súdem, aby onomu vše vrátil Štít. uč. 80b, leč by-, ausser wenn. V tu dobu bez nie (Zloby, personif.) bieše, leč by Nečest nepřišla spieše i pomože peské Zlosti Baw. 34, leč by ne-, wenn nicht. (Ten) bude mieti sčestie v barvách v črvené, v žluté a u bielé, ale ne v črné, lecz bud u prziemiſſene bielé ChirB. 20b, leč buď, leda, ausser. — Nebude let těchto rosa a déšť, gedne leċ podlé slov úst mých nisi iuxta oris mei verba Kladr. 3. Reg. 17, 1, jedne leč, leda jen. II. leč-leč, = buď-buď, nechť-nechť, sei es-sei es, sive-sive. Také leč-leč-leč = sive-sive-sive. Lecz z jitra, lecz od večera, každá hvězda své znamenie má Vít. 12a. Jěž (žena) kakž jměla sbožie velé, všakž jí bě ne do veselé, lecz bylo v noci lecz ve dne, zavše smutna mysli jedné atd. Jid. 153. lecz stár, lecz mlád, to ť každého nalezne smrt v dobu jeho Vít. 80b. lecz křiv, lecz práv, vzdal sě toho (t. poslouchání šeptův) t. 63b. Což dietky vidie od svých starost, lecz zlé lecz dobré, přivyknúc tomu i své děti potom vedú k témuž Štít. uč. 54a. lecz živ, lecz mrtev, vždy náš bratr jest Růž. 1. Všecko mílo jest pro milost milého pána boha trpěti, lecz bolest lecz žalost OpMus. 122a. Pak-li by nalezeno bylo u ňeho, co by ukradl živého, lecż vuol, lecż osel, lecż ovce, dvé to má vrátiti sive-sive-sive Ol. Ex. 22, 4. Ty rozkoši skoro minú, lecz sú tanci, lecz bohatstvie, lecz která čest Štít. uč. 109a. Ty panno pyšný, točíš lecz jsi muž lecz žena v panenství tamt. 47a. Všichni jiní bobonci, lecz žehnánie, lecz napsánie která na jablce…, lecz navúzi zapověděni jsú kostelem t. 8a. Pověděv křivé svědectvie lecz pro závist, lecz pro hněv, lecz pro svój užitek Alb. 94a. (Svatý Prokop) tiem sbožím slúžil hotově lecz sirotkóm, lecz chudéj vdově Hrad. 16a. V úklidu ť bóh své tajné věci ukazuje, lecz v písmě otevra rozum, lecz vdechnutím co takového v srdce Štít. ř. 44b. lecz v smrti, lecz v životě sive-sive Lit. 2. Reg. 15, 21. lecz jsú živi v těle, lecz jsú již kromě těla Modl. 33a. lecz piete, lecz jiete, lecz což koli jiného činíte, všako čiňte ve jmě božie Štít. ř. 20a. — lecz by byl měštěnín, lecz příchozě sive-sive Ol. Lev. 24, 16, leč by-leč. Užitečné (jest) utrpěti těch příčin, lecz by byla veliká sytost, lecz obyčej s kým, lecz myšlenie která neb oblibovánie takových věcí Štít. ř. 58a. Mnoho dobrého…, lecz já chtěj lecz nechtěj, ty s’ mi vždy dal Aug. 9a, leč s impt. Vždy mni, by ť sě nedostalo, lecz měj mnoho, lecz měj málo Vít. 64a. Nebluďte! lecz sě vy modlte lecz nic, což vaše přirozenie nese, to sě vám i přihodí Pass. 291. — Ktož sám sobě hřímá, tomu búřě nic neotjímá, lecz bud léto, lecz bud zima AlxV. 1448, leč bud-leč buď. Hřiech leczzbud malý leczzbud veliký, nebude nikdy bez pomsty Kruml. 174a. — lecz bud v teple, lecz na mrazě Mast. 179, leč buď-leč. lecz bud doma, lecz na poli, pomni na smrt kde jsi koli Vít. 32a. Za málem, lecz bud Litva, lecz Tateři, Bessermené nebo Prusi, lecz nepotvirzení Rusi přišli by atd. AlxB. 6, 16 sl. Všěch (mužův) sě střieci, leczz bud rodic, lecz přietel Kruml. 143a. lecz bez viny, lecz bud s vinú, já ť sě vždy uvieži v dědinu NRada 725. Ukamenují jej, lecz bud host, lecz svój, lecz příchoz Comest. 86b. — (Ti), ješto cizie berú rádi, lecz bud starý nebo mladý, mrzie bohu jako hadi Vít. 33a, leč buď-nebo. Vždy mni, by ť sě nedostalo, lecż mnoho bud nebo málo Vít. 64b var. — Chovaj dobřě sbožie svého, velikého lecz malého Vít. 59b, leč m. leč-leč; lecz dietě, muž, žena, všěm zajedno smrt složena AlxV. 2071. — Lecz bohat y chudý, všaký jeho (Dariovu) řěč pokornú slyšě, neby tak srdce tvrdého, by nepolitoval jeho AlxV. 1294, lecz bohat y chudy AlxH. 4, 40 (místa stejná), leč-i m. leč-leč.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


leč, -i, fem., Schlinge, Fallstrick; z lęk-, srov. lécěti. — leczz tendicula Cath. 177b; do leči ho (liška osla) přivedla Ezop. 112b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


leč spoj. leč, leda, ledaže, -li, jestliže, jen jestliže, třebaže jen; jestliže ne: leč on bude zahuben, nám jest nelze zvítěziti nebude-li; lečleč, leč buď – leč buď, leč buď – nebo buď – buď, ať – ať, ať – nebo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


leč, léč, -i f. léčka, zařízení na chytání zvěře
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


leč conj. = leda když, leda že by; avšak; třeba jen; — leč (buď) — leč = buď—buď, nechť— nechť
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).