lečidlo, -a n.
k lécěti
Sr. leč, lapadlo, oko, osidlo, past
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
lečidlo, -a, neutr., léčka, Schlinge, Fallstrick; z lęk-; v. lécěti. — leczzidla smrtedlná laquei mortis Ol. 2. Reg. 22, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lečba² f., lečidlo n. léčka, nástraha
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.