než | StčS | MSS | ŠimekSlov |

než, nežli konj., též než li, neže, nežť; k ne¹ a že

I. podřadicí

1. přirovn. po komparativu n. jiném výrazu stupňovacím než, nežli; než – ani“ než – i, než – a; připojuje člen n. větu vyjadřující, od čeho se odlišuje mírou n. způsobem obsah části přirovnávané: proroka [jste vyšli vidět]? Také pravi vám: Viece nez proroka! EvSeit 139a (Mt 11,9: ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, nezzli EvOl, BiblPad, ~Praž) plus quam; že hospodnie milost vrátka, zle sě brž nez dobřě zračí AlxV 275; spade v nepřátely brže, nez kdy kámen vrhú z praka AlxV 1524; viece nez sto tisíc ľudí AlxV 2281; svú moc stěži [Alexander]…ničs méňe, nez kdyžto v mraky vstúpí hrom, mútě oblaky AlxŠ 41; málem viece nesli seho pozřěla [matka vlastního syna než Jidáše] LegJidD 1b 1; nebo všeliká novina ľubši jest nesli věc jiná LegJidM 70; bojtež sě [muži] méně nes ženy LegJakK 208; nebo lépe jest v manželství býti nez v žádosti hořeti BiblDrážď 1 C 7,9 (~Ol, neżli ~Lit, ~Pad, ~Praž) quam; mně utěšenie činí věčšie neze všichni jiní HradMar 57b; nemuožť sě lépe státi, Nez rač tělu duši dáti Vít 41b než když laskavě dáš; ti budú lepší i zčastnější …nez my ani naši přězší OtcB 95b (nezly ~A, ~C, ~E); platnějšíť jest vrabec v ruce Nezli sto řeřábóv na lúce BawEzop 402; ty [panny] tak divné biechu krásy, Nez kto vídal které časy BawJetř 1372; nebo tvé prsi jsú lepšie nezzli víno BiblOl Ct 1,1 (neżli ~Lit, ~Praž, nad víno ~Pad) meliora sunt…vino; má [modlitba] věcšie dóstojenstvie nez puost ani almužna AlbRájA 57b; viece bohu slúžie, bojiece sě pekla a zatracenie, nez pro radost ani milost WaldhPost 126a; všeť jest nad to, nezt móž býti kterú řečí ukázáno ŠtítSvátA 51b; kak bych ukázal větčí milost, nez že v čistý dóm vejdu i v nečistý ŠtítBrigP 74a quam quod; sprostná slova tať mají býti králova vždy jistější, nezli kdy přísahá kupec FlašRadaB 531; snáze sě v svú nohu dám ožéci, nezz bych ji od ohně odtrhl GestaB 5b prius…, quam; viece neżli dvadceti mil vzdáli CestMandA 158a; moc každá silnějšie jest svorná nez rozptýlená MajCarA 24; přieliš mnoho vezme, nez jest potřěbie tělu, quando plus sumitur, quam oportet HusBetl 2,6; ó, co jich [kněží], jenž sú pilnějše krav, voluov, ovcí, sviní, peněz i koní, neżli neřku cizích, ale více neżli i svých duší HusSvatokup 136a; budeť se [moč] zdáti lepšieho přirozenie neżli dřieve LékFrantA 26a; toť jest najvýbornějšie lázna, nez kdy byla v lékařství zamyšlena LékFrantB 197b; vybírala puol třetí kopy více, nežli ten dluh svědčil Půh 3,4 (1417); viece předčí [Kristus] nám dobře činiti, než my prosíme ChelčPost 84b; zda by nebylo lépe něco nez nic KorMan 6b; která by koli paní měla věno výš než sto kop grošuov českých ZřízVlad e4b; cla aby žádný viece nebral, než jakož jsú od starodávna brána ArchČ 4,422 (1453); bližší jest spasení naše, než když sme se nadáli ArchČ 20,562 (1469) — v záporném kontextu přechází k významu I/5: zradiv sě nečstným opilstvem hi také tiem zrádným smilstvem, jehož viece nenie poně nikdie nes u Babyloně AlxB 270; většie této milosti ižádný nejmá, nez ktož svú duši položí na své přátely BiblDrážď J 15,13 (~Ol, neż by kto…položil ~Lit, neż aby…kto položil ~Praž, aby kto posadil EvVíd, pod. BiblPad, aby…položil EvBeneš) ut… ponat — elipsa komparativu sbližuje s významem I/5: pakli nenie [nemocný] nezli patnácte let LékSalM 278 starší než; nebylo nás tu než čtvero NaučBrn 151 (1482) více než

2. přirovn. po komparativu „radějí“, „lepí“ než, nežli; s indikativem fut. než by, než aby (s kondicionálem); připojuje člen n. větu vyjadřující možnost, před níž se dává přednost možnosti vyjádřené v části přirovnávané: kak jest smirt velmi nesnadná, však raději (radẏgie rkp) v ňu upadnu, neſli sě tak svých ukradnu AlxBM 132; lepí sám jest umra za ny, nes ta ztráta spadne na ny AlxH 400; neb vem jest lépe země samým pokojiti, Neż nepřételé vaši budú vás súditi DalL 106, 18; neż bych to chtěl učiniti, radějí chci zabit býti DalL 92,66 (nez bych to učinil, radějí sě dám zabiti ~C) e; tak jakž by radějši smrt trpěla, nez ten svatý slib rušila PasMuzA 282; přijěchu tělo svatého Simeona s velikú pokorú radějše nez střiebro ni zlato OtcB 141b (nezly…ani ~A a ost.) suscipiunt super argentum et aurum než stříbro a zlato; Nezli bych tvú ženú byla, radějšiť bych pryč zašla ApolBaw 207b; jest li to spravedlivé… radějše vás poslúchati nezz boha BiblOl A 4,19 (~Lit, ~Pad, abychom vás viece poslúchali než boha ~Praž) potius…quam; nebo radějí bóh dal svój život na smrt, nezly by co učinil proti cnosti AlbRájA 106a quam; mnozí radše oslnú…, nezli by kostel pósobili podlé řádu biskupieho ŠtítBrigP 71a quam; gallina…volá kuřátka, dá jim radieši, nezssly sama snie HusBetl 2,147; radějše dem na pole, neż bychme modlili sě v kostele, radějše jdem k tanci neż na hřiechy k pláči HusVýklB 56a; raději zabit budu, nežť se nad tebú nepomstím ArchČ 14,15 (1445); račtež tehdy…od nás přijieti s dobrú myslí radše upřiemú odpověd nezli pochlebenstvie KorMan 28b; dávaje…příklad na tom královu synu…, že nez by byl přijímal z rukú kacierských, radějie umřel HilPřijA 96 antequam; měl s [bezectný lháři] sobě raději jazyk kázati uřezati, než takovú lež smyslili ArchČ 20,555 (1468) — s elipsou komparativu: já chci svú čest zachovati, by mi bylo život dáti, Nez bych jemu pověděla TristS 180b eir ich ez ime gesage

3. přirovn. po adjektivech kladně hodnotících více než, (komparativ přirovnávaného adj.) + než; připojuje člen n. větu vyjadřující možnost, která se hodnotí níže než možnost vyjádřená v části přirovnávané: neb jest tobě hodné, aby zhynul jeden z tvých úduov, nezli by tvé všecko tělo u plamen bylo uvrženo BiblDrážď Mt 5,29 (~Lit, ~Pad, neż by ~Praž, hodnějie jest…, nezz by ~Ol) expedit…, quam; dobro (-a ed.) ti jest tobě belhavu nebo chromu vníti v život, nez dvě rucě nebo dvě <nozě> jmajíce puščenu býti u plamen Věčný EvVíd 45a (Mt 18,8: ~Beneš, BiblLit, nezzli ~Ol, ~Pad, ~Praž, nezli by…byl uvržen ~Drážď, lépeť jest…, nezz EvOl) bonum tibi est…, quam; nebť bóh jest mój první otec nez ty HusVýklM 152b; ║ jest velmi užitečno každému sluzě božiemu samému přěbývati od hluku lidského podál, a nez s častými příchozími hostinnú práci mieti a své prácě i modlitby opustiti OtcB 5b (Nez ~A, ~C, ~E, a nezli ~D) a to více než (podle Bauera jde snad ještě o pouhou negaci a ne)

4. přirovn. po slovech „jiný“, „jinak“ ap. než, nežli; připojuje člen n. větu vyjadřující možnost, která se vyjímá z platnosti části přirovnávané: dá králové žezlo arcibiskup jiného zpósobenie nez královo žezlo ŘádKorA 53b quam; jiný to chval nez já ŠtítMuz 96b; jinak nalezne skonánie, velím jinačějšie, nez sě j nadál ŠtítSvátA 100a; že někteří jiného nez Šalomúna volili králem ŠtítBrigP 46b quam; simulare přetvářeti se, to jest jinak se činiti nezli jest SlovOstřS 149; kúpil li bych já jinú tvrz nežli Malešov ArchČ 6,22 (1411); proč jest list vrbový jinačejší neż dubový RokJanB 121a; byť apoštolé jinak křtili s umenšením, nez jim pán Kristus rozkázal KorMan 23a; neb jinak jest u boha neżli u lidí světa AktaBratr 1, 199a; běh jiný nezly prvé běží o drahé, krve Kristovy přijímanie pod spósobem vína SebrKron 9b; stříbro v jinie vodě (-uo- rkp) musíš připravovati nez zlato AlchAnt 24b; jinudy jest jel, nežli jemu pan Petr rozkázal ArchČ 10,463 (1493) — v záporném kontextu přechází k významu I/5: nepohnula sě [hvězda] jinam nezly ot země jich až do města Betléma LyraMat 21b; zprávcové…o sobě soudie…, že ne jináče činie neż jako od boha poslaní JakZjev 123b; aniž jsme i proti panu Ješkovi jinačeji než pravě…učinili ListářRožmb 4,92 (1449)

5. omez. po větě záporné, nejčastěji se zevšeobecňujícími výrazy „jiný“, „jinak“, „nic“, „nikde“, „žádný“ ap. než, pouze, jen, jedině; připojuje člen n. větu vyjadřující výjimku z možností popřených v předchozím tvrzení; jde-li o výjimku připuštěnou leda, leč: ani jiná příhoda jich padenie činila, Nez že sú nebyli naučeni od starších OtcB 124a (nezly ~A, ~C, ~E) nisi quod; jiného je srdce jeho nemělo za práci čeho, Nez je po ní vždy myslilo a po ní ustavičně túžilo TristS 180b wen daz he gedâchte an sie; zloděj nepříde, nez aby kradl a zatratil EvBeneš 112b (J 10,10: jedno aby ~Víd, ~Ol, jedne aby BiblPad, jediné aby ~Drážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž) non venit nisi ut; toho pokušenie nikakež lépe nepřěmóž člověk, nez pokorně trpě ŠtítVyš 22a nisi; protož nelzeť jest jinak, nez lvovi jestiť pomoci BruncBaw 4b nezbývá než; vóle nic nemá přijieti, než což rozum ukáže HusDcerkaM 207b; tehdy nenie v koho jiného nez v samého boha nám naději položití JakKost 161b; aby jiného zdravého miesta jím neožehl, nez sám ten jazýček LékSalM 273; neb vím, že žádný neví, kde koho střevíc hněte, neż kdož v něm chodí TovHád 10a; abyšte se nedomnívali jinak, než jest při nás AktaBratr 1,2a; také chleba jiného málo mají nez ječný CestKabK 6a; těmi věcmi budu se chlubiti, ale sám z sebe nic, neż toliko nemocmi svými BiblPraž 2 C 12,5 (jedno EvOl, jedne BiblLit, jediné ~Ol, ~Pad) nisi; žádný opat, probošt, převor, kteří by kláštery královské zpravovati jměli, nemá býti nežli Čech ZřízVlad q3a s elipsou slov „ne jiný“, „ne jinak“ nabývá funkce partik.: umyslil jest [Bůh] jim odplatu dáti nez panenskú ŠtítAlžb 458a; maceše své…zapsala [Anna] než dluh…dvaceti kop bez jedné SvědBydž 435 (1464); ║ otše mój, ačť nemůž tento kalich odjíti, nezz abych pil jej, buď vuole tvá EvOl 245b (Mt 26,42: BiblDrážď, jinak, nezli bych ~Ol, jedné až ~Lit, jediné abych ~Pad, ~Praž) nisi aniž (tj. jinak, než…); ať veš umru i zahynu ke všie vóli světu semu, Nezly tobě jedinému UmučRoud 11 jen když ne. Srov. I/1

6. omez. v řečnické otázce než, nežli, ne-li; připojuje člen (popř. větu spojkovou) vyjadřující výjimku ze záporné platnosti předchozí části otázky, tj. z očekávaného popření naznačených možností: čemu jinému chci, nezli aby sě [oheň] roznietil? BiblDrážď L 12,49 (nezz ~Ol, jedno EvOl, jediné BiblLit, ~Pad, ~Praž) nisi; co ta žena mohla sdieti jiného, nezli pláč dieti? HradMagd 31a nisi; a ktož nez buoh móž mrtvé křiesiti, slepé osvěcovati? ŠtítBrigP 77a nisi; proč zlatník zlato klade v uoheň, jenž všechno pálí a hubí, nez aby jeho vzkusil? AlexPovB 289a; někteří to všetečně vedú, a na které by sě to mienilo, nezli na ně? JakKost 161a; což komu přirozenie dá, k <to> tomu nez nemúdrý odpierá? KorMan 182a

7. omez. po větě záporné než, pouze, jen, toliko, leda, ale jen; připojuje pojmenování jevu, na nějž se nevztahuje záporná platnost přísudku negující jev jiný, zpravidla hodnotnější (jde o přechod k významu II/1–2): muž, jenž jmějieše v sobě běsa…a neobláčivše sě ni v žádné rúcho, ani bydléše v kterém domu, nez v roviech BiblDrážď L 8,27 (~Ol, ale ~Lit, ~Pad, ~Praž) sed; ižádný ptáček nenie, jenž by svého hniezda neměl…, Nez človečie dietě nemá UmučRoud 1198; ješto je neměl [sv. Petr] sbožie velikého, nez lodičku a sieti ŠtítMuz 14a; v tej vlasti jsú ovce maličké, uší nemají, nez dva malá róžky CestMil 123b; těch svědkuov a slúpuov církve svaté nemáme, jakož o nich píšete. Neż písma jich jsú AktaBratr 1,136a; týž, když by se nedalo [dřevo], nežli prodalo, bez uplacovánie hajnému ven z lesa sobě vez ArchČ 17,362 (1490)

8. čas. nejčastěji po komparativu „dřéve“ n. „prvé“ než, nežli; ve spojení s komparativem nabývá platnosti konj. dříve – než, dříve než; uvozuje vedl. větu vyjadřující děj, kterému předchází děj věty řídící: ať bude jako sěno střěšné, jež dřiev, nez sě vytirhne, zsechlo jest ŽaltWittb 128,6 (~GlosMuz, ~Pod, BiblDrážď, ~Lit, prvé, neż sě vytrhá, uschlo jest ~Pad, prvé, nez vytrháno bude, vyschne ŽaltKap, BiblOl, ~Praž, dřéve, nez vynde, až zahyne ŽaltKlem) priusquam; všichni světí [přistupte] k svému lidu, dřéve nežli dušě zbudu LyrDuch 74; dřieve, nez hory biechu…, ot věka až do věka ty jsi bóh ŽaltWittb 89,2 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, prvé, neż ~Pad, ~Praž, prvé, neżli ~Lit) priusquam; všakž nez by země dobyto, by přielišně ľudí zbito AlxO 36; prvé nezly sě nadviže, hlavu jemu mečem střiže AlxV 1590; tiem li ny chce [císař] porobiti, nez to bude, dajmy sě zbíti DalC 83,34 e daz gesche; zdali vzato bude osidlo s země, prvé nez co popadne BiblDrážď Am 3,5 (~Ol, dřéve neż ~Lit, ~Pad, ~Praž) antequam quid; on přikáže, aby vynesli všecko z domu, dřéve neż vejde veň BiblCard Lv 14,36 (~Ol, ~Lit, ~Praž, prvé neż by všel veň ~Pad) priusquam; veď oslici na úzkú břev, nez převedeš, spadneš s nie dřév Spor 81a (inverze); tělesného pokrma nikdy nepřijímáše dřieve, nezli by svátost těla božieho nevzal OtcB 32b non prius… quam; ať pohrabám jeho, prvé neżlit osvetne TobU 144b antequam; velím jich viece potře [smrt] dřéve, nez dojdú starosti, nezly dá dojíti plného věku ŠtítKlem 150a; pilnějším přemyšlováním všecko prvé rozvaž, prvé nezz učiníš Čtver 2b priusquam; vrať se zase do země své, nežli unáhlenie našeho hněvu tvú zpurnost a pýchu připadne AlexPovB 245b priusquam; myslí [člověk] právě o trpenie, nezly příde trpenie, aby uměl zniknúti utrpenie HusZrcM 35a; všecko, neżli sě stane, jasně vidíš Budyš 1a priusquam; čiň sobě to dvě hodině, nez spat puojdeš LékFrantA 52a; dřéve nezli oslnul, zdálo mu se, by komáři…před ním létali LékSalM 235 antequam; Nez jsme oč počínali…, napřed mezi námi s obú strán přestáno jest na jistém súdci KorMan 29a; muož li člověk prvé, než se narodí, jiným k rození posloužiti AktaBratr 1,52a; nedávno před tiem, nez sem já tam byl, ubořilo se kus zdi kostelnie CestKabK 16a dřéve než – až, dřéve nežli – až, prvé než – až, prvé nežli – že, než – až čas. dříve než – už, než – už, ještě ne – a už; spojuje věty s rychlým sledem dějů, z nichž druhý nastal už před započetím n. dovršením prvního: buďte jako sěno střěšné, ješto dřéve, nez vynde, až zahyne ŽaltKlem 128,6 (var. v. výše) priusquam; tehdy, nez na nepřátely vyjediechu, až svú zemi drahně zhubiechu DalL 79,27 (dřéve nez …až ~C); dřieve nez kokot zapěje…, až třikrát Petr svého pána zapře (zaprzye rkp) AnsVít 49b (srov. Mt 26,34); prvé nez si svým tělem vládl, až si žádostivým duchem přěd svým stál králem PasMuzA 279 (prvé nežli…že ~Kal); dřieve nezli tomu Ježíš odpovědě, až svatý Petr vytrhl meč KristD 80b; nez jsú dopadli té rokle, až sú pochopili lvové Pror Dn 6,24 (BiblOl, nedopadli sú podlahy té jámy, až sú je lvové pochytili ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) non pervenerunt usque ad pavimentum laci, donec arriperent eos leones; dřieve nez by byl vyvazen [úřad], až by sě veliká závada stala zemi DubA 16a; prvé nez tráva zroste, až kuoň umře PříslFlaš 45a; zbořiti chtěl [lakomec] stodoly staré a nové ustavěti…, a než jimi dospěl, až z něho čertí duši vydřeli ChelčPost 58b; prvé než poznají [lidé], co jim potřebí jest k duchovnímu životu, až z nich povrhel bude ChelčPost 268a

9. čas. po větě záporné (též s konj. „když“ n. „až“) dokud ne, teprve až; uvozuje vedl. větu vyjadřující děj, který podmiňuje uskutečnění děje popřeného ve větě předchozí: i za žádnéhoť nepójdu muže, nezt jej ohlédaji LegKat 347; žeť tato nemoc dětinská…nestává se aniž se počíná, nez když děťátko jest dokonalé v mateřině břiše aneb když jest nově narozen LékSalM 209; nemají jiesti lidé, Neż až bude po nešpoře RokPostA 278b; Nez se jie a pie, nemáme vysvědčenie, by v těch zpósobách bylo tělo a krev božie KorMan 30a dokud se nejí

II. souřadicí

1. adverz. po větě záporné nýbrž, ale; připojuje člen n. větu vyjadřující, co platí místo obsahu popřeného; spojuje-li věty s dějem opačným kdežto: v tvém království pyšný žádný čiesti žádné nemóž mieti, Nez pokorným ráčíš přieti MastDrk 16; neb nepláče pro blud ni lest, nez pro milost a pro bolest HradMagd 45b; nepřišel sem volat spravedlivých, nezly hřiešných ku pokání ComestC 298b (ale ~K; L 5,32: ale EvOl a ost.) sed; nic sě nečte, by v sedmý [den] přičinil [Bůh k dílu šesti dní]…, Nez sě čte, že j přěstal den sedmý ode všeho diela ŠtítVyš 83b sed; vždy sě dokládaje toho…, bez ňehož nenie snadně býci udatným nikoli, nezly s jeho dobrú volí RadaOtcP 436; odejmiž [Neštěstí] tehdy ode mne smrtedlnost, ať věčně neumierám, nez vždy jsa živ TkadlA 8a; nepřijímati z kalichu v zpósobě vinné, nez toliko v prnie zpósobě JakKost 164a; Kristus nedie: „Beř za práci,“ nežli drž: „Jáť sě zasě vráci, sámť já tobě zaplaci“ PísHusit 86; nepřijímá [nádor] léku, nez brž k horší zpósobě se táhne ústavně LékSalM 252 sed; tito nedávají, než berú ChelčPost 212b; aniž prodléval mládenec, neż ihned, čehož žádal, naplniti chtěl BiblPraž Gn 34,19 (nic nepomeška… učiniti ~Card, nic nepomeška, učini to ~Ol, aniž jest prodlil…, by ihned…nenaplnil ~Pad) nec…quin; netoliko aby penězi několika odbyl, nez několika zlatými, jinak nic CestKabK 16b; soud… má minúti, než puohonové mají před se jíti ZřízVlad a4a attamen; že by jeden list nebyl spravedlivý, nezly přinucený PrávOpav 1,77 (1465); ║ někteří mluviechu [o Ježíšovi], že jest dobrý, ale jiní mluviechu: Ne, nezli svodí zástupy BiblDrážď J 7,12 (praviechu: Nenie tak, ale že svodí lidi EvRajhr, pod. ~Víd, ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, né, zlý, svodí zástupy ~Ol) non, sed nikoli, naopak; než li již z Písku…, Plzně scházeti se měli obyčej [poutníci na Tábor], ale z Prahy a z Domažlic BřezKron 402 non solum…sed ne však již jenom…, ale. Srov. I/7

2. adverz. po větě kladné avšak, ale, leč, než (kniž.), jenže; připojuje člen n. větu vyjadřující, co je v rozporu s obsahem předchozího členského n. větného výrazu, a omezuje n. oslabuje jeho platnost: přišel Ježíš…k Janovi, aby křščen byl od něho. Nezz Jan bráníše sě EvOl 214b (Mt 3,14: a BiblLit, ale EvSeit a ost.) autem; toho času Bořivoj z svými vnuky…velmi dobře bieše, nez potom pak pro některé věci mezi sobú jeli sú sě škorpiti PulkB 89; z těch trój čin móž k dobrému býti, nez čtvrtý zlý bývá ŠtítVyš 113a; někakéžť ‚ale‘ přičiní [závistník] anebo ‚nez‘ k chvále každého ŠtítMuz 74b; budeť okúzlena [žena], nez přídeť zase k sobě LékFrantA 147a; v pryskýřiť súť táž znamenie, nez náramnějšie LékSalM 390; čekáme na sě nepřátel každú hodinu, protož musieme sě najprv opatřiti, než vskóře má nám lidu přibýti i pušek drahně ListářRožmb 1,33 (1421); za to mám, že sú podobné k opicem, nez neviděl sem jich, nez slyšel sem CestKabK 4b; z Ejipta až do Jeruzaléma mýta sú malá, nez častá CestKabK 36a; že by chtěl rád dáti, než že nemá ArchČ 15,18 (1476 ?); ║ bieše sě všeho zbavil, Nez jediné rúcho na sobě ostavil HradProk 20a jen, pouze (podle Bauera přechod mezi II a I, 5–7)

3. adverz. avšak, ale, než, leč; připojuje k předcházejícímu kontextu novou větu obsahující výhradu n. připomínku k jeho obsahu: pravie, by buoh dřéve stvořil tmy nežli světlost; nez tmy nic jiného nenie nežli světlosti nebytie ComestC 1a (neb ~K) sed; když dobudú [hradu n. města], mají k tomu ztracenci pomstu učiniti a nábytky pobrati; nez dědiny vždycky k království mají ostati ŘádZemA 49a (ač ~C); toť jest velmi snadné rozeznati. Nez jáť tobě pravím AlexPovB 235a; protož ty rány pálímy žehadlem, nez máš se vystřéhati, aby nižádné strany kraje rány nedotýkal LékRhaz 121; věz, žeť pána mého doma nenie. Než kdyžť doma bude, tuť hned pána mého ten list pošli ArchČ 14,8 (1441); mohlo by se viece něco psáti o obyčeji města…, ale pro ukrácenie zanechám; nez to viem, že tu jistě dobré bydlo CestKabK 3b; mezi nohami Jeho Milosti najvyšší purkrabie pražský [má sedět]…Než když by král Jeho Milost v soudu neseděl…, tehdy purkrabie pražský na miestě Jeho Milosti seděti má ZřízVlad a2a; ║ ač padna budeš mi [ďáblovi] se modliti a podáš mi zlatých – než darmoť nic neudělám –, budeš větčí tohoto světa ChelčPost 80b ovšem, přece

Základní funkční rozdělení na I a II v podstatě odpovídá dvojímu původu spojky než (o tom J. Bauer, Souvětí 74 a 269); jsou zde ovšem styčné body, zvl. mezi funkcí odporovací (II) a omezovací (I/5–7), srov. tamtéž 74 a 344. Kromě toho ve spojení podřadném (I) má než variantu nežli ve všech významech (až na I/9), kdežto ve spojení souřadném (II) pouze ve významu 1 (do nč. se nežli ani zde nedochovalo, srov. SSJČ 2,203)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


než, nežli, než li, neže, nežť spoj. než, nežli; dřéve než, prvé než dříve – než, prvé než dříve – než, než – už, ještě ne – a už; dokud ne, teprve až; pouze, jedině, leda; ale, avšak, nýbrž
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


než, nežli conj. = ale, avšak, nýbrž; jen; než že jen že, ale
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).