1. smyčka, provaz se stahujícím se okem; [k oběšení člověka] oprátka: gdyž visal [Jidáš] v ozzidle LegApŠ 48; umořena budiž od osidla ta jich [husitů] nevěrná rota LyrVil 123; pusť tele k pluhu oſydlem KatoVít 80b (s oſidlem ~N); aby v moc německú neupadali [Čechové], neb tu jest jich oſydlo na hrdlo zvázané a pád konečný SebrKron 7b; nastrojil s novú střelu, ale jáť oſydlo z ní učiním, kterýmž tě potom zahrtúsím SilvKron 45b laqueum; ║ zavěsím obruč v tvú chřiepí a oſydlo v tvú rtú BiblOl 4 Rg 19,28 (udici ~Card, ~Lit, udidla ~Pad, pod. ~Praž) camum udidlo

2. spoutávající léčka, zařízení k chytání zvěře i lidí, upoutáním znemožňující volnost pohybu (smyčka, osidlo, tenata, síť ap.); často v obraze: uvedl si ny v oſidlo, položil jsi smutky na chřbetě našem ŽaltWittb 65,11 (tak a pod. i ost.) in laqueum; kto…ozidlo jiným léče, řiedko sám jeho uteče AlxH 269; Judáš, vznosiv svá křídla, potěže na sě ozzidla LegJidM 146; dčil [Hospodin] na hřiešného oſydlo ohenné a síru ŽaltPod 10/2,7 (tak a pod. i ost.) laqueos; budú [pohanské národy] vám na jámu a na oſidlo a na podvrtel z vašeho boku BiblCard Jos 23,13 (tak i ost.) in… laqueum; vyvaď sě… jako pták z oſydla ptáčníkového BiblOl Pr 6,5 (z oſydl ~Lit, ~Pad, ~Praž) de manu aucupis; jakožto vhonie kuroptvu v kuroptník a srnu v oſydlo BiblOl Sir 11,32 (tak i ost.) in laqueum; jako oſidlo plno ptákóv, tak dóm jich plný lsti BiblLit Jr 5,27 (sietka ~Drážď, ~Ol, léčka ~Pad, ~Praž, humence…, oſydlo VýklKruml) decipula; ten [podléhající žádostem] bude svázán a jat diábelským oſydlem AlbRájA 75b laqueis; kakť váznú lidé v světská oſſijdla! ŠtítSvátA 119a; když jest upadla [moucha] v uodſydlo paúka Čtver 18a in…laqueum; rytieři na oſidla schytavše [divochy], i zbichu je AlexPovB 266b (oſidly ~A) in venabulis; quisquis recia (sietí, t. oſydl gl.) mundi deliciosa sequens GlosSed 70b; to oſidlo, kteréž oni sú jemu [Ježíšovi] polékli, to jim on na hrdlo vzděl HusPostH 166a; s oſydly, v něž diábel zapřáhá sluhy své ChelčKap 18b; kteréž [zlé věci] sou spadly a spadnou jako oſýdlo na tvář všeliké země AktaBratr 1,340b — fig. s genitivem explikativním: ač nechceš býti popaden oſydlem smilstvie JeronM 18b luxuriae… laqueis; ani jich, ani sebe nechci oſydlem jměnie osidlati ŠtítBarlB 122 laqueis; abych já tobě oſydla lsti rozestřela Čtver 16a fraudis laqueos; aby osidla smrti ujíti nemohl [Jeroným] BřezKron 342 laqueum mortis; ║ neb ta [záliba v darech] vždy nosí <s> sebú oſydlo a vězněm činí člověka AlbRájA 76a vinculum něco spoutávajícího

3. též v pl. léčka, nástraha, co je nastraženo k obelstění a překonání někoho, zvl. k zneškodnění nepřítele: králi zlá příhoda sta sě, pro niž upade v oſidlo AlxV 96; byl obklíčen [Karel] zálohami,…aby nemohl z města vyjeti…A když král krakovský zvědě, že Karel tak jeho oſydl ušel KarŽivA 396 quod…evasisset laqueos; oblečte se oděním božím…, aby mohli státi proti lstem neb oſydlom ďáblovým HusKuch A6b (E 6,11 adversus insidias diaboli: oſidlom vel chytrosti MamKapR, proti chytrosti diáblově BiblOl, ~Lit, proti chytrostem ~Pad, proti zálohám ~Praž, protiv lákaní EvOl); oſydla starého protivníka podstupujem, když jeho dobré přijímáme AlbnCtnostA 135a; jaké nástrahy a osidlé se nám připravují ArchČ 4,134 (1466); ║ posadilť se na oſydlech s bohatci v tišině, aby zamordoval nevinného BiblPraž Ps 10/1,8 (var. v. nepřiezn 2) in insidiis strojí úklady

4. návnada, lákadlo svádějící ke hříchu, nástroj svodu (pokušení), osidla: jáť jsem oſydlo mnohých sirých duší a mnohé jsem…oblúdila PasMuzA 543 vorago et laqueus; Oſydlo sbožných dúš jest střiebro a zlato PasMuzA 626; ó živote světa tohoto, jenžto pln jsi oſſydl JeronM 22b plena laqueis; připraví [ďábel] jednu skrze jednoho rytieře jeho čistoty toho mládence těžké oſydlo ŠtítAlžb 459b; zatemněná také diábelská oſydla opustiec [kacíři] MajCarA 4 relictis insidiis; ║ bože, ohněm jsi nás pokusil jako pokúšeno bývá stříbro, uvedl jsi nás v oſydlo TovHád 67b do osidla, do pokušení

5. Osidlo, -a m. jm. osob.: Myroslaum Osidel SvědBydž 26 (1311)