1. co (majetek) z koho, na čem (majetku) komu brát, odebírat, zvl. násilím n. neoprávněně, přisvojovat si

2. koho o co (majetek) obírat, okrádat, olupovat

3. jur. co (majetek) brát do zástavy n. prodávat a získanou částkou hradit dluh

4. co (poplatek, daň ap.) ot koho, z koho, na kom ot čeho ap. vybírat od někoho za něco

5. co (zboží) ot koho obchodem získávat, kupovat

6. koho (též „v moc“) zadržovat někoho, koho (poddaného) neoprávněně si přisvojovat

7. co dostávat, získávat, zvl. do vlastnictví, (dary) přijímat, (množství) sbírat, shromažďovat

8. co brát do úst, přijímat ústy, požívat, (pokrm) jíst, (lék) užívat, relig. (svátost) přijímat svátost oltářní

9. co (oděv, též „na sě“) oblékat (se)

10. co (odměnu, plat ap.) za co dostávat, pobírat

11. koho (vojsko) na koho shromažďovat k tažení proti někomu

12. co brát, chápat se něčeho, (živou kořist) chytat, lapat

13. co (odkud, kam) nosit, přemisťovat, co (prsten ap.) snímat, sundávat, (tekutinu) nabírat, (rostlinu n. její část, zvl. plod) trhat, sklízet

14. co, koho z čeho vybírat, vyjímat

1. bráti škodu na čem trpět škodu na majetku, mít poškozený n. zničený majetek

2. co (schopnost, dovednost ap. ) komu zbavovat někoho něčeho

3. co (myšlenku, výrok) z čeho (Písma) vybírat, vyjímat

4. co (schopnost, dovednost ap. ) získávat, osvojovat si, nabývat něčeho

5. co („dóvtip“, „naučenie“, „příklad“ ap.) z čeho, na čem, na kom, ot koho, co (poučného) k čemu (příkladu, též „na sě“) poučovat se z něčeho n. od někoho, brát si příklad z něčeho n. od někoho

6. co (povinnost) na koho („na sě“ ap.) přijímat něco, ujímat se něčeho

7. jur. co („vzvod“) na koho převádět majetek dlužníka na nového majitele

8. co (žádoucího) skrzě koho n. co, u koho, ot koho, z čeho, odkud ap. dostávat, obdržovat, přijímat, (radu) dostávat radu, radit se

9. co (právo) odkud řídit se právem platným v nějakém místě, sídle ap.

10. co (správu) ot koho být spravován někým, být podřízen někomu

11. jur. co („póhon“) obdržovat, přijímat

12. co (nežádoucího, újmu ap.) trpět

13. koho za koho (ženu n. muže) brát si za manželku n. manžela

1. co (vysloveného) jak říkat nějakým způsobem n. s nějakým záměrem, relig. bráti nadarmo co (jméno boží) brát nadarmo, zneužívat, znevažovat

2. v hrdlo bráti co říkat, vyslovovat, zprav. nahlas, před svědky, (nepravdivého) lhát

3. co (pozdrav) ot koho přijímat od někoho, být zdraven někým; „bráti otpuščenie“ loučit se s někým

4. co (tvrzení) přijímat, uznávat za pravdivé

5. co „bráti na svědečstvie“ brát jako důkaz něčeho, užívat jako důkazu něčeho

6. koho, co k čemu, na co (přísahu, duši, víru ap.), na koho (boha), že… přísahat, zapřísahávat se, co (přísahu) ot koho (oprávněného) přísahat před někým, skládat slib někomu

7. co (vnímaného smysly) rozumově n. paměťově (si) osvojovat, pojímat, na co, v co (mysl, rozum ap.) chápat, pochopovat, v co („pamět“) zapamatovávat si

8. bráti přěd oči mít na zřeteli, vést něco v patrnosti

9. co, koho jak, jakého, komu („sobě“ ap.) chápat, vykládat (si), mít nějaký názor na něco n. na někoho, z čeho (vnímaného) usuzovat, činit závěr, vyvozovat, koho „v ošklivost sobě bráti“ ošklivit si někoho, opovrhovat někým

10. co (domnělého) do koho domýšlet se něčeho na někoho, např. podezřívat někoho z něčeho

11. přěd sě bráti co (budoucí děj) zamýšlet, mít v plánu, předsebrát (arch.)

1. ve spojení s děj. subst. co (činnost n. stav) vykonávat n. působit, „bráti boj“ bojovat, podstoupit boj, komu, proti komu „bráti otpor“ odporovat, „bráti zármutek“ rmoutit se, „bráti pokľud“ uklidňovat se

2. ve spojení s děj. subst. co (stav) nabývat něčeho n. přijímat něco, „bráti smrt“ umírat, ot koho „bráti smrt“ být usmrcován někým, (žádoucí stav) čím dosahovat něčeho něčím

3. v časovém vymezení co (počátek n. konec) kdy, otkdy ap. začínat n. končit

4. (o hmotném) co (počátek n. konec) kde začínat n. končit