1. koho obrat, oloupit, loupežně okrást někoho: zatvrdie kněžie dveřě závorami a zámky, aby jich lotři neobrali BiblDrážď Bar 6,17 (~Ol, pod. ~Lit, nebyli oblúpeni ~Pad, nebyli zlúpeni ~Praž) ne…exspolientur; oberúce [faráři] všecky zdravé, navštěvovali nemocné PísHusit 130 (expr.); aufferre obrati SlovKlem 8a; řekli sú…, že mě chtí o muoj statček připraviti…, jižť sem zchromen i obrán ArchČ 14,209 (1472); ║ od Polákóv velikým dielem obsedena bieše i obrana [Morava] PulkS 72 (objata ~B, ~N) oppressam vyloupena, vypleněna; vindemia sbeř vel oberz VýklKruml 169b (Lam 1,22: pobí jě jako s mě pobil BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, Pror, obřež BiblPad, zkaz ~Praž) zbij, ztluc (srov. obierati 2) ♦ obrati sobě (v svú moc) co vzít si: posside oberz sobě VýklKruml 159b (Jr 13,1: osobi sobě dolní pás lněný BiblDrážď, pod. ~Ol, Pror, obdrž sobě BiblLit, ~Pad, ~Praž); Oldřich Malovec tu na Strážnici…býti má, a ty zlaté v svú moc přijíti a obrati ListSlovKniezsa 18 (1463)

2. koho/co [z více možných] vybrat, vyvolit, zvolit: všichni [mistři] v spolek sě zberúce, nálepších v čet oberuczye mistruov padesát LegKat 1455; najlepších padesát obrawſye LegKat 1463; Oberz mi sedmdesát mužóv z starších israhelských BiblOl Nu 11,16 (sbeř ~Card, ~Lit, ~Pad, svolaj ~Praž) congrega; aby… rozeznal, co j dobré a co lepšie, aby věděl, co obera ŠtítKlem 22b; pútníci hodnější cěstu oberu sobě ŠtítSvátA 191a; ať ty [rádce] oberze [král], ješto neprodávají pravdy ŠtítBrigP 65b eligat; z synóv izrahelských šlechty měly býti obrány, aby staly před králem RokJanB 134a; pohan, když hleděl radu dáti Mojžiešovi, aby súdce obral, kteříž by lid súdili, die: Vybeř k súdu lidi mocné RokJanB 119b; abychme…tu cestu tak obrali spravedlivě ArchČ 9,206 (1477). – Srov. obierati 1