1. čeho [o nějakém množství] nabrat něčeho, vzít něco; [o cizím vlastnictví] pobrat něco: že smy chleba nenabrali BiblDrážď Mt 16,7 (smy chleba nevzěli ~Ol, pod. ~Lit, ~Pad, ~Praž) panes non accepimus; pojem sedm sumníkóv svého otcě, nabraw s sobú všeho dobrého dosti, i bral sě do vlaských vlastí PasMuzA 372 accipiens; krále i kniežata loví [žena] …‚ lakoměť jim z měšcóv déře, všakť jich dosti nenabéře LyrVil 116; bezčíslné kořisti nabraly množstvie PulkB 135a innumerabili capta praeda; naberz pryskyřicě, dcero ejiptská Pror Jr 46,11 (BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž) tolle; naberz s sobú [Noe do korábu] rozličného pokrmu BiblOl Gn 6,21 (naberzeſs s sebú ze všech pokrmuov ~Praž, vezmeš s sebú ze všěch pokrmóv ~Pad) tolles … tecum; pokrma domóv, což vám třěba, naberzte BiblOl Gn 42,33 (~Praž, pokrmy… potřebné vezměte ~Pad) sumite; odtud pak puojdu s radostí a nabraw již vajec dosti PodkM 270; jenž [svatokupci] vymýšlejí … divné haklíky, a to vše, aby papež i oni viece peněz nabrali HusSvatokup 187b; fíkóv vezmi, jako by mohl plnú hrst nabrati LékFrantA 128a; proto jsú [táborští] málo opustili, aby mnoho nabrali ArchČ 3,219 (1420); aby poručníci jeho toho úroka od Zdeňka Kostky nabrali ArchČ 26,105 (1436) vybrali; nabraw svého statku sobě na ztravu, k moři šel PasKal F20b (vzav ~MuzA) de substantia sua accipiens; lid … obrátil se k kořistem i nabral voluov, ovcí a telat BiblPraž 1 Rg 14,32 (vzebral jest ovcě ~Ol, ~Lit, pobral jest ovcě ~Pad) tulit; špíže s sebú na čtyři neděle naberúce ArchČ 5,274 (1458); ║ jsem vymluven, že sem nestál v Římě…, že bych mnoho almužny darmo utratil, nabera na lidech HusPostH 53b dostav sebrané od lidí; nebo ony [žádosti] vždy volají: Přines, podaj, naberz, kup ChelčPost 73b vezmi si po libosti

2. čeho [o větším množství] nasbírat, sbíráním získat něco: což jest zbylo okrajkóv, nabrachu jich sedm plných košóv BiblDrážď Mt 15,37 (vzěchu ~Ol, zdvihli sú ~Lit, ~Pad, sebrali ~Praž) tulerunt; v své pláščě těch hadóv nabrawſſe [apoštolové] PasMuzA 563 (ty hady pobravše ~KlemA); všěcky plny košě [chleba] s stoluov, jakož sú dřieve byly, nabrachu OtcB 21a recolligebantur; ještěť jest veliký les, v němž móžem dosti drev nabraty, jimiž sě roznietiti móž oheň, točíš náboženstvie ŠtítVyš 90a (v obraze); jidech v les, chtě nabrati hub; mně húby, i nabrach třiesk PříslFlaš 45b; dětí (děti ed.) naberúce [Uhři], věšeli je přes sedla jako kozlence LetVrat 5; ║ cepit nabral, vulgaris nalapal VýklKruml 199b (Na 2,12 leo cepit sufficienter catulis suis: nalapal dosti BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž) nalovil ♦ nabrati k sobě n. na sě koho (gen.) shromáždit kolem sebe někoho, obklopit se někým: nabral k sobě [pán] drabantóv a lotrovstva jiného ListářRožmb 2,92 (1441); Jaroš, nabrav na sě pěších, škodil na silniciech i nočně po domiech ListářRožmb 2,313 (1444)

3. čeho, zř. co [hmotného] nač nabrat, naložit něco, umístit něco někam k přepravě: i nabra lid múky skropené na svá ramena ComestC 61b tulit; Achiles nabraw potřeb na lodie, vrátil se jest k vojsku řeckému TrojK 114a (nabraw zásoby ~L, ~S); protož sme povinni dieky vždycky vzdávati Pánu pro veliké a velebné dary jeho, kterýchž sme na se nabrali JakZjev 229b (v obraze); resarcinare nabrati na se břiemě SlovKlem 22b; zase chtie tak nabrati na ty vozy soli i jiných potřeb ArchČ 7,392 (1470); ║ ktož má bojovati proti nepřátelóm …, voděnie na se naberze RokPostA 235b navleče; pak nabeřmaž dosti na tu duši, a v milostivé léto pojedeva do Říma na rozhřešenie ArchČ 5,344 (1473) obtěžkejme duši hříchy ♦ nabrati na sě co, čeho [obtížného] vzít na sebe, podstoupit něco: a někto naberze na se velikú věc, poručenství těch almužen HusSvatokup 183a; když skrze to panství množství hříchóv na se nabera, polezeš z panstvie s těmi hříchy do pekla ChelčKap 71b; vdy usiluje [mládenec] …‚ aby na se nabral všech utrpení, vší bídy, potupení, hanění BechMuz 32a

4. (čeho [tekutého]) nabrat, načerpat: Naberztezz nynie [vody] a nestež svatebníkovi EvOl 215a (J 2,8: načřete ~Seit, ~Zimn, ~Beneš, načtřěte BiblDrážď, ~Ol, beřte ~Lit, ~Pad, ~Praž) haurite; z tvé plnosti všichni sme nabrali, nebo s ty přeštědrá studnice všeho dobrého MatHom 389 (v obraze); ktož chce nabraty vody dobré, musí prvé ze čbánka zlú vyprázdniti ŠtítSvátA 101a; ad hauriendum aby nabrali vel navážili (nawarzili rkp) VýklKruml 160a (Jr 14,3: načierat BiblOl, ~Lit, k navažování ~Pad, vážit ~Praž)

5. co, v co [dutého] (čeho) nabrat do něčeho (něco), naplnit něco (něčím): kázav [poustevník] hliněnú pernici vody nabrati, požehnav, i da jemu OtcB 159b aqua impleri; i da ji [obětní mouku] popovi, jenž plnú nabera jie hrst, sežže na oltáři BiblOl Lv 5,12 (~Lit, plnú z nie hrst nabera ~Pad, vezma jí plnú hrst ~Praž) plenum ex ea pugillum hauriens; itaque debes sumere in os et garganisare máš nabera v usta (wſta rkp) i chrkati držě v ustech dlúho Lék UK X E 14, 69b (marg.); která žena v sě dýmu toho skrzě zezpod naberze LékVodň 278b; ║ jakožto spongí, když do sebe mokrosti nabeře Apat 78a sicut inbibitur in spongia nasákne tekutinou

6. (co) nabrat, zřasit n. složit (do záhybů): complicare nabrati, faldovati vel vrapiti SlovOstřS 127; rugo … vel rugosum facere, aliquid in unum colligere et plicare zvraskati, nabrati, faldovati, skrútiti VodňLact ff4a