Takovými distinktivními prvky vystihujeme také obecnější sémantické komponenty syntakticky relevantní (viz výše u sloves očesat, otrhat, okrájet… kategorie počitatelnost/nepočitatelnost, celek/část) i sémantické komponenty dané funkcí morfémů (viz výše plocha/bod, dokonavost/nedokonavost, opětovanost/neopětovanost). – Rovněž sémantické okruhy valenčního potenciálu lexikálních jednotek (okruhy lexikálních jednotek vymezené jejich vztahem sémantické valence k dané lexikální jednotce, 2.42) jsou takto strukturovány průnikem jazykově relevantních kategorií. Např. oba neexpresívní významy adj. obšírný se vyznačují odlišnými sémantickými okruhy rozvíjeného substantiva, z nichž první je vymezen průnikem místa a větší míry (obšírné stepi, sady apod.), druhý pak průnikem kategorie činnosti a jazyka (obšírný výklad, projev, list apod.). Je pochopitelné, že změnami v sémantických okruzích rozvíjených slov je pak dána také změna významu lexikální jednotky rozvíjející: adj. obšírný jako atribut pojmenování větších prostorů (tj. s významem ‚rozlehlý, prostorný‘) je na ústupu proto, že vůbec v rámci celého tohoto slovotvorného typu (ob + komparativní základ + ný, ‑ného…) se silně omezilo vyjadřování vlastnosti vázané na předmět věcný, jak ukazuje na jedné straně zánik stč. adjektiv obdlúžný (obdlúžná brada PasMusA 232), obvýšný (obvýšná kruchta PasMusA 240), obténný (rúbík obténný ŠtěpMuz 20), obhústný (o směsi LékFrantC 170a)… a na druhé straně zachování podobných adjektiv kvalifikujících osoby (obtížný člověk), jejichž činnost (obtížná práce, obšírný výklad) nebo jevy speciálnější a abstraktnější (obdélný průřez, tvar).