a stavbu dílčích systémů slovní zásoby (1.4, 1.5) i hlubší souvislosti jejího vývoje s vývojem mimolexikálních subsystémů jazyka (2.11). Výsledky takové analýzy umožňují zpětně prohloubit a objektivizovat rozbor lexikálního významu (2.1–2.5), zvl. při komplexním uplatnění všech příslušných poznatků (4); umožňují též hlouběji osvětlit vývoj jednotlivých subsystémů slovní zásoby (5) a rekonstruovat její jednotky na neúplně doložených stadiích jazykového vývoje (6). Lze říci, že právě zanedbávání lexikální formy, opomíjení údajů, které lze z ní vytěžit pro poznání jejího lexikálně významového obsahu, patří k hlavním nedostatkům soudobé historické lexikologie a lexikografie. A naopak – nejvýraznější prohloubení lexikální analýzy v poslední době připadá na vrub těch prací, které rozšiřují formální rovinu lexikálního znaku o oblast syntaktiky, tj. shledávají formálně‑významové klasifikační rysy lexikálních jednotek v jejich spojitelnosti s jinými znakovými jednotkami. Je to metoda aplikovaná také v naší práci (2.42, 4.15 a další), protože umožňuje analyzovat lexikální význam jako objekt strukturovaný jazykovým systémem nejen u slov slovotvorně motivovaných, ale i u slov značkových. Prediktabilitu lexikálního významu neomezuje pouze na struktury slovotvorné (srov. M. DOKULIL, o. c. v pozn. 48, s. 247).

(3.2) Hlubší studium slovní zásoby se ovšem zaměřuje komplexně na souvislosti se všemi fakty, jež se podílejí na konstituování lexikální jednotky a zasahují do jejího vývoje: je to skutečnost, kterou lexikální jednotka označuje (2.1), individuální postoj mluvčího k této skutečnosti nebo k obsahu sdělení (2.2), kolektivní psychický odraz (psychické zpracování) skutečností, zvláště pojem o ní, který lexikální jednotka vyjadřuje (2.3); dále jsou to jazykové fakty, které dvojí – subjektivní i objektivní – odraz skutečnosti ztvárňují v lexikální význam v lexikální formě (2.2, 2.4, 2.5). Těmito různými konstitutivními prvky lexikálního významu jsou totiž dány různé druhy sémantických rysů, jež tvoří jeho strukturu (3.21), a zároveň i činitelé, jež se podílejí na změně lexikálního významu a na lexikálním vývoji vůbec (3.22).

(3.21) Pokud jde o různé druhy sémantických rysů souvisící s různými konstituenty lexikálního významu (2.1–2.5), lexikologie zkoumá, které druhy těchto rysů se uplatňují v sémantické