3. Obecné principy poznání slovní zásoby
(3) K hlubšímu poznání slovní zásoby se tedy dopracováváme studiem jejích jednotek a dílčích systémů, jež jsou jimi tvořeny, a také studiem kategorií relevantních v daném jazykovém systému. Slouží nám k tomu především tyto obecné principy poznání: jako při zkoumání jiných jevů, také u lexikálních jednotek vycházíme z jejich stránky materiální (3.1); k osvětlení zkoumaných jevů hledáme jejich souvislosti s jinými fakty (3.2); sledované jevy zkoumáme ve vývoji (3.3); hybnou sílu tohoto vývoje hledáme především ve vnitřních rozporech zkoumaných jevů (3.4); sledujeme kvantitativní změny, které mění jejich kvalitu (3.5).
(3.1) Materiální stránkou znakové lexikální jednotky, vnímanou smysly, je sled hlásek (sekundárně grafémů) v konkrétním jazykovém projevu. Tato materiální forma je organizovaná podle morfonologických aj. pravidel daného jazyka v specifickou jazykovou formu (psychický ekvivalent onoho materiálního útvaru), s níž je spojen jistý obsah – lexikální význam ve své promluvové variantě. Podobně jako obsahem lexikální jednotky je lexikální význam jakožto realita jazyková (2.33) stojící proti označované realitě mimojazykové (proti denotátu, 2.1c), formou lexikální jednotky je zvukový útvar jakožto realita jazyková stojící proti zvukovému útvaru jakožto realitě materiální (srov. K. HORÁLEK 1967, s. 19). Z této materiální formy lexikální jednotky v různých konkrétních promluvách vycházíme při studiu její jazykové formy a jejího invariantního obsahu, tj. základní, neměnné složky lexikálního významu (lexikologie ovšem přihlíží i k jeho složce variabilní a potenciální, viz tamtéž, s. 82). Vyjadřují‑li tento významový invariant různé podoby lexikální jednotky (její gramatické tvary), tvoří všechny v celku (v paradigmatu) její lexikální formu systémovou, tj. formu jakožto realitu jazykového systému; u slov neohebných má ovšem tato systémová forma pouze jeden tvar. Analýzou systémové jazykové formy lexikálních jednotek pak zjišťujeme jejich formální klasifikační rysy, na základě těchto rysů studujeme vztahy mezi lexikálními jednotkami (1.1)
