Pavi[6r]číslo strany rukopisukovskýho postmistrem. 22. Danihel Prášil. 23. Jozef Rakouskej. 24. Zas Jozefa Rakouskýho. 25. Šatlava. 26. Voska. 27. Václav Rakouskej. 28. Perníčková, 2. 29. Pan Matěj Louda. 30. Jiří Klagner. 31. Vdova Vilímková. 32. Žofák. 33. Pulpán. 34. Dárek. 35. Špitál. 36. Paprskářka. 37. Končický, dva. 38. 39. Kostkové, dva. 40. 41. Vdova Bydžovská. 42. Klicpera. 43. Nožířů. 44. Nožířů velkej, a tu sou ubránili. V témž ohni shořelo obilí přes 2 000 korců, dobytka velkýho a malýho 56 kusů. Ten pak velkej zvon měl tento nápis na sobě: „Hlas můj, hlas zvona. Poďte k službám Božím. Sám Pán Bóh vás volá.“ Ten ale malej zvoneček přišel k přelití, nebo tuze křapal. A za něj o 10 liber těžší přivezli, a to byl nejpřednější zvonec po ohni. Co se pak ale stavení dotýče, zase s velikou[n]velikou] Swolykau těžkostí sobě mnozí stavěli. Však ale od kamena se štítili[o]štítili] ſſtitj, nebo jináče nesměli pro představenou tehdejší vrchnost, totiž pana Františka Antonína Tritenbocha z Tripenbachu tehdejšího vrchního regenta, než jak on chtěl, tak stavěti museli. A pomoci žádné neměli odnikud, [6v]číslo strany rukopisukromě: bydžovskej magistrát těm pohořelejm daroval 100 zlatých a pan hrabě Tratmunstorf litomyšlskej také 50 zlatých. Město podle přísah složených před krajským hejtmanem svý škody na 36 600 šacovali a záduší, věž a zvony na 8 000 tisíc počítá. Nota benecizojazyčný text: Po bedlivém vyšetření a egzamenu dali ty pacholky všecky tři na vojnu.

V témž roce 1733. od Svatosti papežský jistí duchovní jezuvité po světě vysláni byli, aby lid k pokání zbuzovali a napomínali. Kdežto také dne 7., 8. a 9. byli a tam lidem vejřečně[p]vejřečně] wegřžewnie vprostřed kraderubský vobory kázali a na lešení mše svatý sloužili, a plnomocný odpustky udělovali, což mnoho tisíc lidu za nima šlo. A to snad proto, že ten rok příští, totiž 1734.,