zav[3r]číslo strany rukopisuřena byla, držel. A tři celty tu též postaveny byly. Z jednoho Jeho císařská Milost a z druhýho císařovna střílely, z třetího kavalíři koukali. A tu hned podvakráte, ráno a uvečer jenom, spolu[7]škrtnutý text: 150 kusův malých a velkých zabili. A to štyrykráte honbu na Chlumci drželi. Nato na druhý den legát, anebo počtovtr[e]počtovtr] Potcžowtr, španihelskej přijel. Však ale žádný audiencí hned neměl. Dne 31. julícizojazyčný text zase král pruský brandeburský skrze Chlumec jel a ve voboře kraderubský s Jeho císařskou Milostí[8]škrtnutý text: obědoval. Na tý pak naháňce s hradeckýho[9]škrtnutý text: kraje lidu se sešlo 1 300 a koňstva 1 200. Při těch štyrech naháňkách, aneb honbách, zvěří zabito (jelenů, laní, telat, kanců) totiž 507. Takovou zvěř ihned pan hrabě Khynskej semotam rozdal. Dne 1. augusticizojazyčný text zase odjeti ráčili, zase do Prahy. 31. julícizojazyčný text, totiž na den svatého Ignácia, Její[f]Její] Geho Milost císařovna ráčila slyšeti v loretě litanije o Panně[g]Panně] Panie Mariji.

Itemcizojazyčný text též 1. augusticizojazyčný text v městě Čáslavi na poli v maddeli žita hrom zabil jednoho pana radního (jmenoval se pan Ciran, mladej pán, asi 40 let) a půldruhýho sedumnáctníku mu v kapce rozštolcíroval, což vskutku pravda jest.

Itemcizojazyčný text dne 30. augusticizojazyčný text roku minulého 1731. zde v Chlumci o jarmarce jistej kupec pravil jistému člověku, že by mu byl měl něco ukrásti a nato ho poručil vésti do šatlavy. Tak ho[h]ho] takhho zavřeli v hrdelní světnici. On v ňáký čtvrthodině se na kládě[i]kládě] Cladie oběsil. Třetí den ho k šibenci odvezli na káře a tam ho rozčtvrtili a zahrabali.

Dne 20. september annocizojazyčný text 1732. na panství opočenském, též na jinších panstvích okolních, jakož také z města Dobruši někteří proti víře křesťanský katolický, kterou sám Duch svatý osvítil, se opovážlivě pozdvihli a žádali, aby se jim dovolilo, aby oni sobě mohli svý peleše, predikanty a kostely stavěti a v nich pod obojí přijímati, že nežli od toho předsevzetí odstoupí, že snáze ze sebe řemeny dají dříti. A to jistej kantor, kterej snad trošku číst uměl, a jeden mlynář, kterej někdy[10]škrtnutý text: vyučenej byl zlatnictví, ten sobě vyryl sekrýt brandeburskýho krále, a ten kantor napsal list, jako by od téhož brandeburskýho krále byl. V témž listu bylo, že ten brandeburskej král [s]text doplněný editorem svým lidem 8 000 tisíci příde na pomoc, což všecko jen sama lež byla. A lid