počechu zaň usilovati.
[695] Král mu milosti nerodi dáti,
panna se do pokoje vráti,
vězně všecky domóv navráti.
Kapitola osmnádstá
Tandariáš opět zabil
obra i hradu dobyl
[700] třetieho, jenž byl najlepší
v té zemi, u posádce tvrší.
Křesťané jej rádi viděli
a jeho míle přijeli.
Potom jim všem bráti káza
[705] i slibem je všechny zaváza,
že jidechu u vězenie
[k]text doplněný editorem Floribelle, krásné panně.
Ana beze všeho meškánie
jide k králi prosit s nimi,
[710] zda by již byl milostivý
a v hněvu svém obměkčilý.
Král mu ještě milosti nerodi dáti,
řka: „Chci málo pomeškati.“
Panna se milostivě vráti,
[715] vězně rozpustiti chváti.
Kdyžto pannic s hradu sjel,
ihned jej ohněm zažehl.
I jel k litého pohana hradu
a chtě s ním učiniti svádu.
[720] I zbi na železná vrata pilně,
litý pohan vece: „Div mě,
kterak tluče velmi silně,
co chce kto zde tak pilně?
Vždyť toho chci zkusiti
[725] a jeho pýchy ukrotiti.“
A když se v oděnie obleče,
ihned hněviv k vratóm teče,
káza otevřieti jemu.
A on zběh na hrad k němu,
[730] vytrhna meč, svádu poče,
pohan litý k němu kroče,
velmi naň silně sečieše,
že Tandariáš před ním jdieše,
až pod jednu stěnu uteče.
[735] A on pro dlúhost svého meče
nemožieše pro zeď séci.
Panic popravi své věci,
poče odtud vyšívati,
v nohy jeho dosahati
[740] tak, že jemu Bóh pomože,
že toho litce přemože.
Zabil jej v tom čase
a sám zsečen velmi bieše.
Nebyl již proti němu.
[745] Káza lidu tomu všemu
před se jíti z toho hradu.
Ten bieše ohradú
jako dobré město hodné,
v němž biechu robotní křesťané,
[750] děláchu bohaté dielo,
což se litci koli líbilo.
Ti se všichni předeň bráchu,
jemu čest i chválu vzdachu,
že je zbavil roboty té.
[755] Tu pak naleze lidi své,
ješto mu byli pojeli,
tuť s ním veseli byli,
řka: „Na svój sem život nic nedbal,
tak sem vás věrně dobýval.“
[760] Tepruv se poče léčiti
a s svými tu vesel býti.
V tom hradě bieše mnoho domóv,
v němž lidí moho tisícóv.
Ti všichni na tom slib vzeli,
[765] by se u vězenie dali
s znamením k Floribelle.
Tu nebyli nic déle,
