Ve jmě svaté Trojice počínají sě knihy Nikodéma, mistra židovského a učedlníka pána našeho Jezukrista, v nichžto sú popsány umučenie téhož pána a spasitele našeho. A nalezeny sú tyto knihy ot Teodozia, ciesaře římského, v Jeruzalémě v domu Piláta Ponského mezi knihami obecnými.
Kapitola prvnie jest o tom, kterak [1v]číslo strany rukopisupán Kristus jest před Pilátem obžalován a obeslán, aby před ním stal k zpravení.
Stalo sě jest v létě devátýnádctém za ciesaře Tiberia, ciesaře římského, a Heroda, syna velikého Heroda, vládaře galilejského, léta desátého panovánie jeho desátý den dubna, jenž jest třimezcietmý den března měsiece, za kon[2r]číslo strany rukopisušelstva Rufina a Bubelliona, léta čtvrtého druhé[a]druhé] druheho a dvú stú hry olympiadské, pod kniežetstvím židovských kněží Jozefa a Annáše a Kaifáše. Kteréžto věci jistú a vidomú řečí po umučení syna božieho Nicodemus skutky ot kniežat židovských kněží i ot jiných židóv stalé, a jakož sě jest stalo, skutky i divy Nicodemus židovským číslem sám jest popsal. Kterýmžto já [2v]číslo strany rukopisuEneáš ot dětinstva božím zákonem jsa naučen, číslem řečským proměnil sem ku poznání všem věrným věřícím v pána Jezukrista.
Annáš a Kaifáš, Sopna a Datan i Gamaliel, Judas, Lévi, Neptalim, Alexander a Syrus i jiní židé a starosty židovské, když sú pána našeho Jezukrista svázána dali Ponskému Pilátovi súdci, tehdy Pilát káza jej rozvázati i posla jej opět [3r]číslo strany rukopisuk Kaifášovi, nebo bieše blízko duom Pilátóv ot domu Kaifášova.
Tehdy opět přijidechu ku Pilátovi, kdež on sedieše před dveřmi domu radného s svými rytieři, proti Ježíšovi, obžalujíce jej mnohými žalobami a řkúce: „Pane súdce, tohoto čarodějníka známe syna Jozefova tesaře, z Marie urozeného, i všicku bratří jeho dobře známy. A on již ny[3v]číslo strany rukopisunie praví a činí sě synem božím a králem židovským. A netoliko to, ale i svátek, točíš sobotu, přerušuje a otcovský zákon i náš chce zrušiti.“
Tehdy otáza jich Pilát, řka: „Které sú to věci, jenž činí a chce zrušiti zákon?“ Odpověděchu židé: „V zákoně přikázáno máme, abychom nižádného diela nedělali v sobotu, ale tento slepé, hluché, belha[4r]číslo strany rukopisu[vé]text doplněný editorem, [skloněné i dnú zlámané i malomocné i ďábelníky léčil jest z zlých činóv.“ Vece jim Pilát: „Proč zlých činóv jest?“ Vecechu jemu: „Kúzedlník jest a v kniežeti ďáblóv Belzebubovi vymietá ďábelstva a všecka sobě poddána učinil jest!“ Pilát řekl jest: „Tentoť nenie v duchu nečistém vymie]text doplněný editorem[4v]číslo strany rukopisu[tati ďábelstva, ale v božie moci.“ Vecechu židé Pilátovi: „Prosímeť velikosti vašie, aby jemu přikázali státi před vaší stolicí a slyšeti jeho!“ „I kterak já, jsa súdce vašeho krále,]text doplněný editorem [mo[5r]číslo strany rukopisuhu]text doplněný editorem
