vězně jednoho. I mámť znamenitého vězně v žaláři, vražedlníka, jménem Barrabáše. Na Ježíšovi zajisté viny k smrti nenalézám. Kterého chcete, ať vám pustím?“ I zvolachu židé a řkúce: „Barrabáše pusť nám!“ Vece jim Pilát: „Což pak učiníme z Ježíše, jenž slóve Kristus?“ Vecechu všickni: „Ukřižován buď!“
A opět Pilátovi vecechu židé: „Propustíš li tohoto, nebudeš přietel ciesařóv, neboť nazývá sě synem božím a králem židovským; leč snad chceš ty, by on byl králem, ale ne ciesař?“ Tehdy Pilát rozhněvav [sě]text doplněný editorem[3]doplněno podle uvedené edice a pln jsa prchlivosti, i řekl jest: „Lid váš byl jest vždycky búřivý, prchlivý, roztržený a svárlivý. A kteříž jsú za vás stáli, točížto vám nakládali, vždy ste sě jim protivili.“
Odpověděchu židé: „Kteří sú stáli za nás?“ Odpovědě jim: „Buoh váš, jenž vás vyprostil z tvrdé služby ejiptských lidí a přes moře vedl vás jakožto přes suchú zemi a na púšti krmil vás mannú, nebeským chlebem, a řeřábky čtyřidceti let. A vyvedl vám vodu z tvrdé skály i napájel vás. A dal vám zákon. Ve všech těch věcech hněvali ste boha, a protiviece sě vašemu bohu, kázali ste sobě skovati tele duté za bóh i zradili ste boha vašeho a porúhali ste sě bohu vašemu. A on chtěl vešken váš rod zahubiti a shladiti. Jediné, že jest Mojžieš za vás boha vašeho prosil, aby vás neshladil. A nynie pravíte, že bych nenáviděl ciesaře?“ A to pověděv, povstal Pilát s stolice, chtieše vyjíti z domu radného.
Protož volali sú židé a řekli jemu: „Krále vieme ciesaře, ale ne Ježíše Nazaretského, jakžkoli třie králi mudrci dary sú jemu obětovali jakožto králi a řkúce, by židovský král narodil sě v Betlémě. To uslyšav Herodes od mudrcóv, že král narodil [sě]text doplněný editorem[4]doplněno podle uvedené edice, chtěl a hledal jest jeho zatratiti. Ale když jest to Josef, otec jeho, zvěděl, vzal jej i mateř jeho, utekl do Ejipta. A když ten účinek Herodes zvědě, poslal i zatratil i zhubil dietky židovská všecky, kteréž sú sě narodily v Betlémě i v těch ve všech krajinách v stáři ot dvú letú neb mladšie.“
A když to uslyše Pilát, velmi sě užase a učinil mlčenie [v lidu, ktěřížto voláchu, a řekl jest: „Tehdy tento jest, kteréhož hledáše Herodes.“ Vecechu jemu: „Tenť jest.“ A vzav Pilát vodu, umyl jest ruce své před lidem, řka: „Nevinen sem já od krve spravedlivého tohoto, vy vizte!“ A odpověděli sú židé řkúce: „Krev tohoto na nás i na syny naše!“]text doplněný editorem
