když budú dobrořečiti vám všichni lidé, neb takež sú činili falešní proroci otcóm jich.“
L6,27 „Ale vám pravi, jenž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, ješto vás nenávidie. L6,28 Dobrořečte těm, ješto vás zlořečie, modlte sě za ty, ješto vás hanějí. L6,29 A kto tě udeří v líce, vydaj jemu i druhé. A kto béře tobě oděv, také sukně neroď jemu brániti. L6,30 A všelikému, jenž prosí tebe, daj, a toho, ješto béře, což jest tvé, neupomínaj. L6,31 A jakož chcete, aby vám činili lidé, i vy čiňte jim takež. L6,32 A milujete li ty, ješto vás milují, která vám jest milost? Neb i hřiešníci milujície se milují. L6,33 A pakli budete dobře činiti těm, ješto vám dobře činie, která vám jest milost? Zajisté i hřiešníci to činie. L6,34 A pakli budete pójčeti těm, od kterýchž sě nadějete vzieti, která milost jest vám? Však i hřiešníci hřiešníkóm pójčejí, aby zasě vzeli rovné věci. L6,35 Ale milujte nepřátely své a dobře čiňte a pójčujte, ničehož odtud sě nenadějíce, a bude odplata vašě mnohá a budete synové Najvyššieho, neboť on dobrotivý jest nad nevděčnými a nad zlými. L6,36 Protož buďte milosrdní, jakož i otec váš milosrdný jest.“
L6,37 „Neroďte súditi a nebudete súzeni. Neroďte odsuzovati a nebudete odsúzeni. Odpúštějte a bude vám odpuštěno. L6,38 Dávajte a bude vám dáno, mieru dobrú a naplněnú a střěsenú a osutú dadie v lóno vaše. Neb túž měrú, kterúž měřiti budete, bude vám odměřeno.“ L6,39 A povědě jim i podobenstvie: „Zdali móž slepý slepého vésti? Však oba v jámu padáta. L6,40 Nenie učedlník nad mistra, ale dokonalý každý bude, když bude jako jeho mistr. L6,41 I co vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v oku tvém, nevidíš neb neznamenáš? L6,42 Neb kterak móžeš řéci bratru svému: Bratře, nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevidíš? Pokrytče, vyvrz najprvé břevno z oka tvého a tehdy prozříš, aby vyvedl mrvu z oka bratra svého. L6,43 Neb nenie dřevo dobré, jenž činí ovoce zlé, ani drvo zlé, jenž činí ovoce dobré. L6,44 Neb všěliké dřevo z uovoce bývá poznáno. Neb ani s trnie zbierají fíky, ani s šípku zbierají víno. L6,45 Dobrý člověk z pokladu srdce svého vynosí dobrú věc a zlý člověk ze zlého pokladu vynášie zlú věc. Neb z hojnosti srdce usta mluvie. L6,46 I co nazýváte mě: Pane, pane, a nečiníte, co pravím?“
L6,47 „Každý, ktož jde ke mně [a]text doplněný editorem[151]a] et lat. slyší řeči mé a činí je, ukáži vám, komu podoben jest. L6,48 Podoben jest člověku stavějíciemu dóm, jenž kopal jest hluboko a položil základ na skále. A když sě jest stala povodeň, obořila sě jest řěka k tomu domu, a nemohla jím hnúti, neb bieše založen na pevné skále. L6,49 Ale ktož slyší, a nečiní, podoben jest člověku stavějíciemu duom svój na zemi bez základu, na kterýž řítil se potok, a ihned pade. I stalo se jest obořenie domu toho veliké.“
VII.
L7,1 A když naplni všěcka slova svá v uši lidu, vjide do Kafarnaum. L7,2 Tehdy jednoho centuriona sluha, zle sě majě, mřieše, jenž jemu bieše drahý. L7,3 A když uslyšě o Ježíšovi, posla k němu staršie z Židóv, prosě jeho, aby přišel a uzdravil sluhu jeho. L7,4 A oni, když přijidechu k Ježíšovi, prosiechu ho pilně řkúce jemu, že hoden jest, aby jemu to dal, L7,5 neboť miluje národ náš a školu nám jest on ustavil.
