se mne dotekl?“ A když sú všickni popierali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: „Přikazateli, zástupové tě tisknú a dávie, a ty pravíš: Kto se jest mne dotekl?“ L8,46 I řekl Ježíš: „Doteklť se mne někto, neb i já poznal sem, že jest moc ze mne vyšla.“ L8,47 A vidúci žena, že by tajno nebylo, třesúci se přistúpila a padla před nohami jeho, a pro kterú se příčinu ho dotkla, pověděla přede všemi, a kterak jest ihned uzdravena. L8,48 A on řekl jie: „Dcero, viera tvá tě jest uzdravila, jdiž u pokoji.“ L8,49 A když on ještě mluvieše, přijide jeden k kniežeti školy židovské řka jemu, že jest umřela dcera tvá, neroď trápiti jeho. L8,50 Ale Ježíš uslyšav to slovo, odpověděl jest otci dievky: „Nebojž se, ale toliko věř a zdrávať bude.“ L8,51 A když přišel do domu, nedopustil s sebú jíti žádnému, jediné Petrovi a Janovi a Jakubovi a otci a mateři dievky. L8,52 I plakali jie a kvielili všickni. A on řekl: „Neplačtež, nenieť mrtva, ale spíť.“ L8,53 I posmievali sú se jemu vědúce, že jest umřela. L8,54 Tehdy on ujav ji za ruku její, zavolal řka: „Dievko, vstaň!“ L8,55 I navrátila se duše jejie a vstala jest rychle. I kázal jie dáti jiesti. L8,56 I divili se rodičové její, jimžto přikázal, aby žádnému nepravili, co se bylo stalo.
Kapitola IX.
L9,1 A svolav Ježíš dvanádcte apoštoluov, dal jim moc a sílu nade vším ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali. L9,2 I poslal je, aby zvěstovali královstvie božie a uzdravovali nemocné. L9,3 A vece k nim: „Nic nebeřte s sebú na cestu, ani holi, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani dvú sukní mievajte. L9,4 A do kteréhož koli domu vejdete, tu ostaňte a odtud nevycházejte. L9,5 A ktož koli vás nepřijmú, vyjdúce z města toho, také prach z noh svých vyrazte na svědectvie proti nim.“ L9,6 I vyšedše chodili po kašteléch vuokol, zvěstujíce královstvie božie a uzdravujíce všudy.
L9,7 I uslyšal jest Erodes vladař čtvrták všecky věci, které se dály ot něho, i pochyboval jest, protože bylo praveno L9,8 od některých, že by Jan vstal z mrtvých, a od jiných, že by se Eliáš okázal, a od některých, že by jeden z prorokuov starých vstal. L9,9 I vece Erodes: „Jana sem já sťal, ktož pak jest toto, o němž já slyším takové věci?“ I hledal jest viděti jeho.
L9,10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, což koli činili. A pojem je, ustúpil súkromě na pusté miesto, jenž jest Betsaida. L9,11 To když poznali zástupové, šli sú za ním i přijal je a mluvil jest o království božiem. A ty, kteříž zdravie potřebovali, uzdravoval jest. L9,12 Den pak počal se nachylovati, i přistúpivše dvanádcte, řekli jemu: „Pusť zástupy, ať jdúce do kašteluov a do vesnic, kteréž sú blízko, ať se rozejdú a naleznú pokrmy, neb sme tuto na miestě pustém.“ L9,13 I vece k nim: „Dajte vy jim jiesti.“ A oni řekli: „Nemámeť více než pět chlebuov a dvě rybě, jediné leč bychme snad šli a nakúpili na tento vešken zástup pokrmuov.“ L9,14 A bylo jest mužuov jakožto pět tisícóv. I vece k učedlníkóm svým: „Kažte se jim posaditi jako na hodech po padesáti.“ L9,15 I učinili sú tak a kázali se posaditi všem. L9,16 A vzem pět chlebóv a dvě rybě, vzhlédl jest k nebi a dobrořečil je i lámal a rozdal učedlníkóm svým, aby kladli před zástupy. L9,17 I jedli všickni a nasyceni sú. A zdviženo jest, což bieše ostalo, drobtuov dvanádcte košóv.
L9,18 I stalo se jest, když sám bieše modle se, byli s ním i učedlníci. I otázal jich řka: „Kým mě pravie zástupové býti?“ L9,19 A oni odpověděli a řekli: „Janem Křtitelem a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z prvních vstal.“ L9,20 I řekl jim: „Ale vy kým mne býti pravíte?“ Odpověděv Šimon Petr, řekl: „Krista božieho.“ L9,21 A on pohroziv jim, přikázal, aby žádnému nepravili to, L9,22 pravě, že syn člověka musí mnoho trpěti a potupen býti od starších a od kniežat
