Jan Amos Komenský

Joannes Amos, Ioannes Amos apod.; Comenius

8°

Jako příklad textu, který není gramatikou ve vlastním slova smyslu, ale k jazykové reflexi a poznání češtiny v 17. století patří, uvádíme první české vydání učebnice J. A. Komenského (1592–1670) (jediný úplný dochovaný exemplář, původně z žitavské městské knihovny). Původní latinský text vyšel v roce 1631 (reprint: Komenský 1968) a záhy byl v mnoha zemích překládán a upravován. Původně šlo o pomůcku pro snazší výuku latiny v krátkých souvislých větách. Komenský se inspiroval ve stejnojmenné učebnici Janua linguarum („Hybernská […] knjžka“, s. 11), kterou sestavil Ir Gulielmus Bathe SI (Koupil 2012: 36). Rozhodl se napsat podobnou učebnici tak, aby v malém měřítku zrcadlila řád světa a poznání jazyka aby šlo ruku v ruce s poznáním světa (symbolických 100 kapitol, tytulů, a 1000 vět, průpovědí). Český překlad pořídil Komenský sám (Martin Steiner /Steiner 2003: 7/ předpokládá paralelní vznik českého a latinského textu) a vydal v Lešně roku 1633 (podle datace druhé předmluvy, s. 10). Je zamýšlen jako pomůcka k latinskému textu, s kterým nebyl vytištěn v jedné knížce jen pro nedostatek papíru, ale zároveň může sloužit k vyzkoušení, „gak daleko kdo w Čeſſtině přiſſeł“ a jak (ne)rozumí vlastnímu jazyku (s. 11; skromně a kriticky o tom ale Komenský na s. 91). Komenský ohlašuje i další svou práci: dvacet let pracuje na slovníku (s. 12). Zamýšlenými uživateli učebnice byly děti (s. 13). Z lipského vydání 1634 byl text převzat i do pražského jezuitského vydání (srov. pražské vydání, č. KomJanua1669).

Spis uvádí výňatek z latinské předmluvy (s. 3 až 10) a zvláštní Čtenáři českému pozdravení (s. 10 až 14). Na s. 1[bis] až 89 je tisíc vět uspořádaných do stovky tematicky rozdělených kapitol. V první větě autor vítá čtenáře a v poslední vyslovuje doxologii (chválu Nejsvětější Trojice). Tematický postup sleduje hierarchicky Boha, přírodu, člověka, lidskou práci, společnost, duchovní hodnoty (tady na s. 64n. i kapitolka O grammatyce), etiku a ctnosti, smrt a pohřeb, Boží prozřetelnost a anděly (Červenka 1968: 7n.). Poznámka na s. 90n. upozorňuje, že původním záměrem, neuskutečněným opět pro nedostatek papíru, bylo přidat rejstřík českých slov. Od s. 92 jsou pak přitištěny, výslovně pro zaplnění místa na archu F (typická stará tiskařská praxe, šetrné zacházení s papírem), časoměrné parafráze čtyř biblických žalmů. Zálibu v časomíře Komenský sdílel s gramatiky Benešovským (BeneGram1577), Nudožerinem (NudGram1577) i pozdějším Drachoviem (DrachGram1660), Konstancem (KonsLima1667), Rosou (RosaGram1672) a dalšími.

Předmluvy jsou vysázeny drobnou frakturou, vlastní text frakturou většího stupně. Písmové sady obsahují <l> i <ł>.

• Komenský, Jan Amos. Dvéře jazyků odevřené: nejprv v jazyku latinském a nyní v českém zhotovení = Janua linguarum reserata: primum lingua Latina facta, nunc autem Bohemica: 1633. Ed. J. Červenka. Praga: Pragopress, 1968 [= Cimelia Bohemica 6] (reprint).
• Comenius, Johannes A. Janua linguarum reserata: editio synoptica et critica quinque authenticos textus Latinos necnon Janualem Comenii textum Bohemicum continens: praecedit commentatio de Comenii Janua linguarum reserata. Edd. J. Červenka (lat.) a L. Pallas (čes.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959 [= Publikace vědecké literatury], s. 8–107 (ed. L. Pallas).
• Komenský, Jan Amos. Janua lingvarum (edd. M. Kyralová a M. Steiner). In Dílo Jana Amose Komenského 15/I: Věnování, Předmluva ODO, Předmluva ODO I, Didactica magna, Schola infantiae, Scholae vernaculae delineatio, Janua lingvarum, Januae lingvarum vestibulum, De astruendo Januae templo, Didactica dissertatio. Edd. V. Balík aj. Praha: Academia, 1986. s. 257–302.
• Komenský, Jan Amos. Dvéře jazyků odevřené (ed. K. Hádek). In Dílo Jana Amose Komenského 11: Paradisus ecclesiae renascentis (Ráj cirkve znovu se rozzelenávající), Didactica, Informatorium školy mateřské, Informatorium maternum, der Mutterschul, Navržení krátké o obnovení škol v kralovství českém, Dvéře jazyků odevřené, Diogenes cynicus redivivus, Abrahamus patriarcha. Edd. D. Čapková aj. Praha: Academia, 1973, s. 359–436.
• Komenský, Jan Amos. Dvéře jazyků odevřené, to jest Krátký a snadný způsob kteréhokoli jazyka spolu i s začátky všech umění svobodných pochopení, v kterémž pod stem tytulů v tisíci průpovědech všecka slova celého jazyka obsažena jsou: nejprv v jazyku latinském a nyní v českém zhotovené. B. m. [Lešno], 1633. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 K 23259, dostupné v databázi Manuscriptorium z WWW: <viz zde>
• Komenský, Jan Amos. Dvéře jazyků odevřené, to jest Krátký a snadný způsob kteréhokoli jazyka spolu i s začátky všech umění svobodných pochopení, v kterémž pod stem tytulů v tisíci průpovědech všecka slova celého jazyka obsažena jsou: nejprv v jazyku latinském a nyní v českém zhotovené. B. m. [Lešno], 1633. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 K 23259, dostupné z WWW: <viz zde>

• Černý, Jiří, a Jan Holeš (edd.). Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008, s. v. Komenský (Comenius), Jan Amos (heslo Jiřího Černého).
• Červenka, Jaromír. Dvéře jazyků odevřené jsou učebnicí… In J. A. Komenský. Dvéře jazyků odevřené: nejprv v jazyku latinském a nyní v českém zhotovení = Janua linguarum reserata: primum lingua Latina facta, nunc autem Bohemica: 1633. Ed. J. Červenka. Praga: Pragopress, 1968 [= Cimelia Bohemica 6], doprovodný sešit, s. 5–11.
• Hádek, Karel. Informace o díle. In [J. A. Komenský] Dílo Jana Amose Komenského 11: Paradisus ecclesiae renascentis (Ráj cirkve znovu se rozzelenávající), Didactica, Informatorium školy mateřské, Informatorium maternum, der Mutterschul, Navržení krátké o obnovení škol v kralovství českém, Dvéře jazyků odevřené, Diogenes cynicus redivivus, Abrahamus patriarcha. Edd. D. Čapková aj. Praha: Academia, 1973, s. 426–428.
• Koupil, Ondřej. Jezuité Drachovius a Steyer gramatiky češtiny. Praha: KLP, 2012 [= Grammaticae Bohemicae 2].
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 48–51 (č. 17/03).
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 2/I: H–J; 2/II: K–L. Red. V. Forst. Praha: Academia, 1993, s. 812–820 (heslo Mojmíra Otruby), dostupné z WWW: <viz zde>
• Novák, Jan Václav, a Josef Hendrich. Jan Amos Komenský: jeho život a spisy. Praha: Dědictví Komenského, 1932 [= Spisy Dědictví Komenského 214; Časové otázky a rozpravy pedagogické 27], s. 165–167. Fotokopie tisku Městské knihovny v Praze, sign. GC 3965, dostupné z WWW: <viz zde>
• Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 582–588.
• Steiner, Martin. Cesty k jazykům podle Komenského aneb Žáčkova pouť od skromných dveří k rozlehlým palácům. In J. A. Komenský. Dvéře jazyků odevřené. Ed. Karel Hádek. 7. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003 [= Smil: jazykem o jazyce 1], s. 7–15.
• Škarka, Antonín. Jan Amos Komenský. In J. Hrabák (red.). Dějiny české literatury I: starší česká literatura. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959, s. 412–454.
• Urbánková, Emma (red.). Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a museích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959 [= Edice Universitní knihovny v Praze], s. 132 (č. 241).
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 893–896 (Tiskárna bratrská /Ivančice–Kralice–Lešno/) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>