[159]číslo strany rukopisustrukturou slova ovšem umožňuje upřesnit jeho lexikální význam; umožňuje také rekonstrukci lexikálně významové jednotky, je‑li nedostatečně doložena dochovanými kontexty. Např. stč. slova obáslo (z *ob‑vęz‑slo) a obvazek měla původně týž slovotvorný význam „to, čím se něco obvazuje, co je kolem něčeho ovázáno“, ale dochované doklady samy o sobě dostatečně neprokazují, které z těchto slov označovalo ‚předivo navázané na kužel přeslice‘ a které značilo ‚stuhu ovazující předivo navinuté na kuželi‘. Že tento speciálnější a věcně druhotný význam (‚stuha ovazující předivo‘) mělo stč. obáslo, to sice naznačují doklady mladší, nestaročeské, a také rozbor lat. ekvivalentů ze slovníkových dokladů staročeských, ale přímou oporu tkvící v systému stč. slovní zásoby nám pro to poskytuje teprve zmíněná strukturní souvislost: stč. obvazek jako slovo s živou, produktivní slovotvornou strukturou (ob‑vaz‑ek) má význam základní, věcně primární (‚předivo navázané na kužel přeslice‘), kdežto stč. obáslo jakožto slovo se zastřenou slovotvornou strukturou,[148] Podle M. Dokulila (1962, s. 119) jde z hlediska synchronního již vlastně o slova bez slovotvorné struktury (stavby). Taková slova s nulovou slovotvornou strukturou, usouvztažněná se slovy téhož dílčího systému majícími průhlednou produktivní slovotvornou strukturu, zařazujeme ovšem mezi slova s neproduktivní strukturou. tj. strukturně periferní, má již význam sekundární, speciálnější (‚stuha ovazující předivo navinuté na kuželi‘). Tento stav je ovšem výsledkem toho, že staré slovo (*ob‑vęz‑slo) zastřením své slovotvorné struktury (> obáslo) ztratilo formální vztah k slovům téhož slovotvorného typu i téže slovní čeledi a tím i ztratilo předpoklad udržet své postavení v systému lexikálně významových jednotek, a bylo proto ve svém základním, centrálním významu (‚předivo navázané na kuželi‘) nahrazeno novým slovem, strukturně průhledným a více usouvztažněným s jinými jednotkami (obvazek); samo se pak posunulo k vyjadřování významu okrajovějšího, sekundárního, speciálnějšího. V dialektech, kde nedošlo k takovéto restrukturaci, slovo obáslo ovšem zachovalo svůj původní význam.

(6.125) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu mezi lexikálními jednotkami téhož slovotvorného podsystému. – Toto kritérium (podobně jako 6.123) pomáhá zvl. při rekonstrukci expresívního příznaku neúplně doložené lexikální jednotky. Např. lexikální jednotka kulhan (RokPostA 62b) patří svou deverbativností (ze slovesa kulhati) a příponou (‑an) k dobře doloženým jednotkám typu povijan, sušan (s obecným slovotvorným významem „prostředek k činnosti označované základním slovesem“), ale liší se od nich kategoriálním sémantickým komponentem denotačním, neoznačuje totiž prostředek, ale osobu: ve společném dílčím systému jmen tvořených sufixem ‑an s převážnou nástrojovou (věcně prostředkovou) platností zaujímá tedy jednotka kulhan postavení periferní (5.64), a protože