[122]číslo strany rukopisu(5.33) Při restrukturaci staršího antonymního systému zchudnúti : zbohatěti v souměrnější systém zchudnúti : zbohatnúti vlastně síla antonymního vztahu spolu s jinými faktory (zvl. s potřebou výrazněji rozlišit intranzitivum zbohatěti od tranzitiva zbohatiti, 1.114) nevyrovnala závažný rozdíl v hláskové stavbě obou antonymních jednotek – jejich slabičnou nestejnoměrnost. Hlubší analýza antonymních mikrosystémů však ukazuje, že tato síla i dokáže takový rozdíl vyrovnat, tj. změnit antonymní jednotky s nestejným počtem slabik v dvojici jednotek stejnoslabičných. Příklad nám poskytuje restrukturace stč. systému antonym dřieve : posléze v hláskově vyrovnanější systém dřéve : poslé. Protože podrobnější analýzu jsme již uvedli na jiném místě,[116]Viz I. Němec, Staročeský příspěvek k výkladu slovanského adverbia poslé, LF 85 (1962), s. 330–333. zde připomeneme jen hlavní body jejího metodického postupu. Vyšli jsme opět ze stránky formální (3.1): elementární kontextový rozbor nám ukázal, že adverbium posléze (tj. od původu tvar komparativní) je v stč. textech doloženo v trojí podobě – posléze, posléz, poslé – a nejčastěji se vyskytuje v kontextovém spojení s antonymním adverbiem dřieve, popř. prvé; srov. aspoň v tejto trojici nic dřieve ani posléze, nic většie ani menše ŽaltWittb Athan 24, 226a prius ant posterius; bude poslé hóře jemu než prvé HusPostH 50a. Dostupný stč. lexikální materiál nám i umožnil sledovat vývoj onoho antonymního spojení (3.3): zatímco v nejstarších dokladech jsou doložena pouze spojení nestejnoslabičná dřieve–posléze, v mladších již na celé čáře převládají antonymní dvojice stejnoslabičné dřéve–poslé(z), poslé–prvé apod. Přitom památky se starším a mladším čtením jednoznačně prokazují vývoj posléze → poslé, a nikoli naopak (typ které dřéve a které posléze milovati AlbRájA 73a = poslé AlbRájB 104b, poslé Kruml 199b); zkrácená podoba tohoto adverbia se nejdříve objevuje v superlativním tvaru v textu nebiblickém. Kvantitativní rozbor (3.5) pak ukazuje, že spojení antonymních jednotek tohoto dílčího systému je nejčastěji doloženo s dvojslabičným poslé(z), které se rýmuje se svým protějškem otevřeným nebo zavřeným zakončením (dřéve neb poslé ŠtítKlem 126a, dřév ani posléz AlbRájA 48a, napřed nebo posléz ListářTožmb 4, 319, r. 1451 apod.), kdežto trojslabičné posléze je proti tomu okrajové, periferní. Zákonitost diferenciační integrace periferních jednotek (4.14) osvětluje tuto periferní formu jako stylisticky příznakovou: adv. posléze je již v staré češtině archaickým výrazem „knižním“, příznačným zvl. pro texty biblické. – To vše umožňuje rekonstruovat vývoj starého systému antonym dřieve : posléze takto: v běžně mluveném jazyce se vzhledem k antonymům dřieve, prvé počalo adv. poslé[123]číslo strany rukopisuze