[111]číslo strany rukopisupočet jejich diferenčních rysů v interním rámci jednotlivých skupin (II) a u každé jednotky počet externích jednotek téhož slovněčeleďového subsystému majících s ní shodný identifikační sémantický komponent (III) – to vše nám umožňuje zjistit následující tabulka. (Pozn.: rysy formálně signalizované konstrukční valencí řadíme zde tradičně pod rysy sémantické).
Lexikální jednotky polysémní strukturyslovesa zpósobiti charakterizované základními distinktivními komponenty(5.22): | ||||||
A A A Aa a a a12 3 4 | A A Ab b b12 3 | B B B Ba a a a12 3 4 | B B B Bb b b b12 3 4 | |||
Ndi e | ipf. tvar zpósobovati má + / nemá ‑ | + ‑ | + + + | + + + + | + + | |
oi*‑i s | ipf. tvar pósobiti má + / nemá ‑ | + + + | + + ‑ | + + + + | ||
objekt vnější + / vnitřní ‑ | + + + + | + + + | ||||
U | »<u | lokalizace + / kvalifikace vnějšího objektu | + + + + | |||
<rlE | substančnost + / dějovost vnitřního objektu | + + + + | ||||
>u(0M | •r‑l4‑1 | osobovost + / neosobovost agentu | + + + + | + o o | + + + + | + + + o |
•HM‑i | (ís><u | hromadnost, rozčleněnost + /nehromadnost objektu | + + + + | o o o | o o o o | o o o o |
•H | hmotnost + / nehmotnost objektu | + + + + | o o o | + + + ‑ | ||
n) | tn | se vztahem + / bez vztahu k dalšímu participantu děje | + | + + + | + + ‑ | |
M | vztah prospěchu + / neprospěchu ‑ | + o o | + ‑ | |||
kvalita lokalizace objektu: | 12 3 4 | |||||
I | počet společných klasifik. rysů u lex.jednotek Aal‑Aa4, Abl‑Ab3, Bal‑Ba4‚Bbl‑Bb4 / počet jednotek ve skupině | 7/4‑2 ipf. | 6/3 | 5/42/2 | 5/43/2 | |
II | počet jejich diferenčních klasifik.rysů ve skupině | 1 | 1‑2 | 2‑3 | 1‑4 | |
III | počet ostatních lex. jednotek nadřazeného subsystému se společnými šémy(5.241)průměr na jednotku | 6 2 1‑ | 9 9 12 | 3 2 15 | 4 3 2 6 | |
2 | 10 | 3 | 4 |
Z této tabulky již vysvítá, že centrální postavení v polysémní struktuře slovesa zpósobiti má celek lexikálních jednotek se sémantickou distinkcí Ab (tj. s obecným významem „agens mění vlastnost nebo stav substančního objektu“), protože jeho jednotky (I) se vyznačují maximálním počtem společných klasifikačních rysů formálních (úplným