[72]číslo strany rukopisukorelační zaklínění bylo narušeno hláskoslovně, ale i typy, které byly od gramatického systému izolovány tvaroslovně: jsou to jednak typy nemající úplné paradigma, jako participia a adjektiva jmenného tvaru v jistých syntaktických konstrukcích, jednak typy z paradigmatu vytlačené, jako bezpředložkové pády ve funkci příslovečného určení. Většinou se takovéto typy lexikalizovaly adverbializací (viz vznik příslovcí jako sedě, takřka 11.11, dobře, dole 11.23, znova, v hlavách 11.24), avšak i zde se izolovaný typ mohl specializovat na vyjadřování významu posunutého (např. prostý pád se změnil v rekci typu dojíti odplaty, 11.21) a mohl také vrůstat do systému dodatečným doplňováním paradigmatu (viz v hlavách 11.24). — Pokud pak jde o staré kategorie gramatického systému, které jsou zatlačovány novými (nikoli o staré izolované typy v rámci nových, rozvíjejících se kategorií), ukázal se nám takový základní rozdíl v lexikálních důsledcích vývoje syntaktického a vývoje gramatických kategorií jména i slovesa: zatímco staré systémové kategorie jména a slovesa, vytlačené novými, zanechaly po sobě v slovní zásobě jen skutečné přežitky (viz např. hodnostářské označení kníže s neutrálním skloněním, 9.13, starý ingresívní obrat vzíti škodu, 10.12, nebo přežitek rodové nevyhraněnosti verbálních adjektiv jako žádoucí, 10.34), staré kategorie syntaktické, přehodnocované nebo nahrazované jinými, zanechávají v slovní zásobě celé typy slov: i po zániku kategorie relativ s kořenem *jo- žijí dále slova jenž, ježto aj., byť omezena na jazyk spisovný (9.41), ze starých participiálních konstrukcí žijí dále adverbia jako sedě, počínajíc vedle spisovných přechodníků (11.11) a vedle nové funkce spojkové zachovávají interjekce mezi větami v souvětí i svou původní platnost citoslovečnou, zvláště ovšem v projevech mluvených (11.31).[133] Tato korelace rozvíjející se s rozvojem kategorie osobovosti byla narušována palatalizací, srov. Bezděd : Bezděz (*Bezděd-jь), a proto se přebudovala pomocí nepalatalizující přípony -óv. Srov. záměnu palatalizujících přípon příponou -ovati (verb.) a -o (adv.).

B Lexikální vývojové postupy souvisící se změnami systému hláskoslovného

(13) Již v předešlém oddíle (I A) jsme věnovali pozornost důsledkům hláskoslovných změn ve vývoji slovní zásoby, ovšem z hlediska rozvoje a úpadku hlavních kategorií gramatického systému: zajímalo nás, jakými lexikálními vývojovými postupy se projevuje tento proces, v němž jsou rušivým působením hláskoslovných změn korelace upadajících kategorií odklizovány a korelace rozvíjejících se kategorií přebudovávány, aby se mohly lépe rozvíjet; nekladli jsme si však otázku, čím byly dílčí procesy gramatického vývoje vyvolány, i když také zde je třeba hledat podněty ve vývoji systému hláskoslovného.[134]Srov. B. Havránek, Metodická problematika, 153. V tomto oddíle (I B) bude naše hledisko zaměřeno přímo na lexikální důsledky hláskoslovných změn, takže mimo střed naší pozornosti zůstanou gramatické souvislosti příslušných vývojových postupů v české slovní zásobě. Ovšem z důvodů metodických vyjdeme nejdřív z hláskoslovných souvislostí lexikálního vývoje, o kterých již byla řeč při sledování lexikálních vývojových postupů souvisících se základními procesy vývoje gramatického (I A). Nejprve tedy pojednáme o lexikálních důsledcích starých hláskoslovných změn předhistorických (14) a potom o obdobných důsledcích českých hláskoslovných změn historických (15).