[229]číslo strany rukopisujej nosí s nehetky, nedá jeho viděti nikomému.
Emidros jest kámen k křišťálu podobný a vždy kapí kruopě z něho vodny, avšak sě tiem neumenší. Dobr jest všudy[111]lapidář kodexu Vodňanského z rkp. Knihovny Národního muzea, sign. II F 2 uvádí „v súdě“, nebo ijeden nemóž sě s ním zlobiti.
Epistrit jest kámen barvy červené a světlé a žilky má bielé v sobě. Ktož jej nosí proti srdci, uhrozí všecky lidi i zvieřata a búři i hrom. Uvrže li ten kámen u vodu, ihned var ustydne.
Gagát[dq]Gagát] AGaath, jemuž akštejn s právem nebo oaštejn řiekají, jest dvój, černý a žlutý. A obój jediné na břěze [230]číslo strany rukopisumorském, mnoho jeho bývá, potřen[dr]potřen] potrzem stéblem, brzo hoří na uhlí jako kadidlo. Ktož jej zetra pie, pomáhá od vodného telete, ktož s něho sě vodú umývá, nedá zubóm padati. Pára jeho a dým krev stavuje a dým jeho také hady preč pudí. Prach jeho jest dobr žaludkóm studeným, pravie, že jsú toho zkusili, že zetrúce jej, dobřě zarmútiece [u]text doplněný editorem víně, i dadie vypiti, pannie že ihned vody nesdrží, ale jest li panna pravá, nevadie jie nic. Kteréž panie dietky mievají, dobr jest v ten čas.
Gagakron[ds]Gagakron] MAgatron jest jako kuožě srnie. Ktož jej nosí, boje nikdy neztratí, to zkušeno [231]číslo strany rukopisujest u krále Alchida, že když jej měl při sobě, pobil nepřátely. A když jeho neměl, tehda jeho nepřátelé pobili.
Geloz[dt]Geloz] MEeloz jest kámen tváři jako žalud, ale barvy a tvrdosti adamantové podoben. Pravie, ten jest tak studen, že jeho ižádné uhlé nemóž shřieti. Ktož jej nosí, tomu nedá smilnu býti ani hněviva.
Galaktid[du]Galaktid] MAlaryd jest kámen barvy jako popel, a když jej kto zetřě a zcědí, barvu má mléčnú. Ktož jej má v ustech, smútí člověka na smrt. Když jej dojka nosí na sobě, dietě má syto. A potrúc jeho i pokropiti jím krmě ovciem, [232]číslo strany rukopisubudú mieti mléka mnoho a strupóv zbudú, to věz.
Gerachid[dv]Gerachid] MErachyd kámen jest ovšem černý. Ktož chtie znamenati, jest li pravý, zmažiž [sě]text doplněný editorem strdí, jdiž do včelnice s uhlím[112]lapidář kodexu Vodňanského z rkp. Knihovny Národního muzea, sign. II F 2 uvádí „s ním“, sěde liť na něm která včela, tehdyť nenie pravý, nesěde liť, tehdyť jest pravý ten kámen. Ktož jej v ustech ten kámen má, nemóž sě jedné věci pravda skrýti, by jie nezvěděl, a činí člověka každému mila.
Granát jest kámen každému bohatému znám a ten jest lepší, v kterémž jako fiolová barva prochodí, bývá světlejší, ač podeň co černého podloží. Ten pudí
