věc chtě mieti od nás. Najprvé chtě, abychme jemu snažně slúžili. Jakož praví svatý David a řka: „Kdož chodí na čisté cesće, ten móž bezpečně bohu slúžiti.“
Druhé, aby byl dobře oděn v rúcho dobrých čstností. Jakož praví sám buoh k Mojžiešovi a řka: „Učiň dobré a krásné rúcho Aaronovi biskupovi, v němž by mi čistě slúžil.“ Takéž každý člověk, kterýž chtě bohu slúžiti, musíť sě obléci v dobré a v krásné rúcho všech ctností a všie čistoty naplněné. Nebo jakož rúcho dobře okrášlí člověka, takéž ctnosti osvietie duši, a čímž má kto lepší rúcho na sobě, tiem jej lidé lépe čstie a v čest mají. Takéž čím kto má lepšie čstnosti, tiem viece bude učstěn od boha i ode všech svatých. Neb jakož před krále Asvera nesměl ižádný jíti ve zlém rúšě, an byl král pohanský a smrtedlný. I ovšem před krále nebeského nelze ižádnému jíti ve zlých skutciech, jedno s dobrými skutky a ctnostmi. Protož připrav sě etc.cizojazyčný text
Třetie, aby byl múdrý na službě, aby byla jeho služba míla a vzácna králi, jenž by uměl penieze a zbožie zpósobovati, aby jednoho dne sto hřiven neutratil bez potřeby. Takéž každý člověk má bohu slúžiti múdře, aby nám toho odplatil král nebeský a dal nám všem hřiechóm odpuščenie a potom dušem spasenie.
Čtvrté chtě buoh, abychom jemu snažně slúžili a bez přestánie po vše časy. Tiem čtverým obyčejem slúžil bohu svatý Ambrož, a protož sám buoh řekl o nem a řka: „Toť mój sluha“ etc.cizojazyčný text Nebo svatý Ambrož najprvé slúžil bohu v čistotě do svéj smrti, že ižádné poskvrny neměl na svém těle, ale byl vždy čistý jako panna.
Druhé slúžil jest bohu milému múdře, že sa biskupem čsož měl zbožie, toho neskryl ani nečstně ztrávil a utratil, ale vše chudým rozdal a učinil sobě poklad v nebesiech, kteréhož zlodějie nevykopají ani ukradnú.
Třetie, že byl dobře oděn v dobré rúcho, točiž okrášlen v dobré skutky a dobrými skutky osvětěn. Jakož sě čte o nem, když bieše biskupem učiněn, vždy sě postil na každý den kromě neděle a vždy na modlitvách klečal ve dne i v noci, a již chtě umřieti, však nemohl modlitev ostati, že s svým kaplanem hodiny řiekal toho dne, kteréhož měl sníti s tohoto světa. Opět byl oděn velikú milostí, že když sě jemu kdo zpoviedal některého velikého hřiechu, tehda hned svatý Ambrož zaplakáše a toho k srdečnému pláči a k skrušení připravováše.
Čtvrté slúžil bohu ustavičně až do svéj smrti, nebo když ležieše na smrtedlné posteli, tehdy páni a jeho přietelé přišedše, počechu prositi jeho, aby sobě prosil u boha zdravie, aby mohl déle živ býti. A svatý Ambrož jim odpovědě a řka: „Když sem přebýval mezi vámi, až mě ješte za to hanba, že u velikém dóstojenství jsa, nezaslúžil sem bohu, abych svú krev prolil ve jmě boha.“ A protože jest slúžil bohu tak snažně, proto jest povýšen zde i na onom svěće.
Najprvé byl zde povýšen na svěće samým bohem na biskupstvie. Jakož sě čte o nem, když mediolánský biskup bieše umřel, tehdy chtiechu jiného biskupa voliti i nemožechu sě smluviti. Tehdy svatý Ambrož přijide
