slouti může, kdož věrného přítele má. Tejného nic tak není, aby toho čas najevo nevynesl. Tou takovou správou a učením již napraveného nechal Ezop Ena odjíti. A Enus z toho učení sám k sobě přišed, velice toho želel, že Ezopa tak těžce obžaloval a skůro o hrdlo připravil. I zastekši sobě, všel na jednu převelmi vysokou věži a s ní dolů skočil a tak hanebně život svůj skonal, nebo také zle živ byl.

Když pak se již ty věci vykonaly, kázal Ezop ptáčníky svolati a rozkázal jim, aby mu čtyry mladé orly zjednali a ti aby byli z pokolení velikých orlův. A když mu je přinesli, učil je, vábě se s nimi, nahoru a dolů za masem létati a k nohám jim přivázal korbičky k tomu připravené a do nich malá pacholátka s masem vsadil a jakž oni koli tím masem hnuli, nahoru aneb dolů, za sebou je vábíce, tak se ihned ti orlové obrátili a za tím masem letěli. Když pak již ti ptáci hotoví byli a dnové delší byli, Ezop táhl přes moře s odpuštěním krále Licera do Egyptu, s důvěrností a s velikou nadějí, že těm z Egyptu veliký div učiní a ukáže. Vidouce pak Egyptští velikou nepodobu při Ezopovi, měli s něho posměch a za lehkého kejklíře jej pokládali. A tomu nerozuměli, aby časem škaredé nádoby balšam v sobě drželi, a to jest nejdražší věc ze všech tekutých věcí, a velmi často nejčistší víno z hlíněných nádob se pije.

V tom šel Ezop na palác královský a upadl před králem na kolena. Král ho přívětivě přivítal, sedě v svém majestátu, a řekl mu: Komu mne přirovnáváš? Ezop řekl: Přirovnávám tebe k slunci, neb se svítíš jakžto kolo slunečné a tvoji blýští se okolo tebe jakžto blesk, kterýž slunce z sebe vydává. K tomu řekl Nektenábus: Kterak šacuješ království Licera proti mému? Ezop, uškrnuv se, řekl: Není pod tvým ale mnohém více nad tvým. Neb takovým spůsobem, jakž slunce zastěňuje měsíc, také zastěňuje království Licera svým bleskem království tvé.

Nektenábus podivil se tak rychlé odpovědi a prostrannému vypovídání jeho a řekl k Ezopovi: Již-lis mi přivedl ty dělníky, kteříž tu věži stavěti mají? Ezop řekl: A pročež bych nepřivedl, jediné mi ukaž místo, kde ji stavěti chceš. Král hned z města svého vyšel na pole a ukázal mu místo, kde by ji stavěti měl. Ezop posadil na čtyři úhly toho místa ty čtyři orly s těmi korbičky aneb pytlíky k tomu připravenými, a ta pacholátka