aneb v domu nějaké plačtivé a svévolné děti měl, teda mne kup a udělej mne nad nimi mistrem, neb bezpochyby báti se mne budou co masopůstní larvy. Kupec ten, jsa jeho slovy pohnut, žádost měl koupiti ho. A obrátiv se zase k Zenovi, řekl: Co šanuješ tu vonuci? Zenas odpovídaje řekl: Nechceš-li mi za něj tří kop mišenských dáti, dej mi za něj ale tři haléře, neb já to dobře vím, že ho sic nebudu moci prodati. A kupec, dav tři haléře za něj, jel s Ezopem do města.

Když pak chtěl do prodajného domu jíti, tu dvě pacholátek, uhlídavše Ezopa, velmi se ho lekli a křičíce utíkali na lůno mateřem svým a tváře skrejvali, aby naň nehleděli. Tedy řekl Ezop k kupci: Již vidíš, že můj důmysl pravý jest, neb hned, jakž mne ty děti uhlídaly, za masopůstní larvu mne měly. Kupec se k tomu uškrnul a řekl k Ezopovi: Vejdi tam a pozdrav svých spolutovaryšův. Ezop pak všed, nalezl tam sedící, čisté, poctivé a dosti osobné mládence, k kterýmž řekl: Spoluslužebníci moji, zdař vám Pán Bůh. Oni pak, když naň pohleděli, řekli sami mezi sebou: Přísaháme slunci, žeť toto jest velmi nepodobný člověk, co chce náš pán s ním dělati? Nu ještě až dosavád nikdá tak nečistotného těla, což můžem pomněti, nekoupil. Potom všed kupec k těm mládencům, řekl k nim: Musíte smutní býti, želeti a rmoutiti se pro vaší nezbednost i také neštěstí, neb nemohu ani mezkův, ani koňův k koupení, ani k najetí nalezti, protož musíte zejtra sami mezi sebou rozděliti, co se od spíže nésti má, i od jiných věcí, neb chci do Efezu táhnouti. Když pak mládenci břemena mezi sebou rozdělovali, aby dva jeden svazek anebo uzel nesli, řekl k nim Ezop: Medle, spoluslužebníci, prosím vás, poněvadž vidíte, že já malý a mdlý jsem, dejte mi tím lehčejší břemeno. Tedy mládenci řekli: Poněvadž nemůžeš, i nenes nic. A Ezop k tomu řekl: Nebylo by slušné, poněvadž vy všickni pracujete, abych já sám pánu svému neužitečný byl.

Ezop ohledav všecko, což se nesti mělo, saky, plachty i koše, a uhlídav koš narovnaný chlebem, kterýž dva nésti měli, řekl k nim: Tohoto koše mně nechte. A oni řekli: I většího blázna, prosil za lehčejší břemeno a sám sobě nejtěžší zvoluje, přejme mu té dobré vůle. Ezop pak, vzav ten koš, předcházel s nim jiné daleko. Tomu oni divíce se, mezi sebou pravili: Tenť své záplaty zasluhuje, ještě by k tomu břemenu osla