[65r]číslo strany rukopisujest, smiluj se nad svým lidem a odpusť milostivě, ať by tě stvořenie tvé a lid tvój zde na světě i také v nebesích[hk]nebesích] nebeſiech mohli chváliti. Nebuď k tomu tak lítý, milý pane, že by spravedlivého budúcieho, jenž se naroditi má, chtěl potupiti pro hřiešného.“ Po takové řeči sešli se králové a kniežata, totiž buoh otec, syn, svatý duch, i rozmlúvali o to spolu řkúce takto: „Koho pošlem a kto puojde jednati takové věci o lidském spasení[hl]spasení] ſpaſenie?“ Odpovie k tomu syn řka: „Teď sem já hotov, rač mě poslati, milý otče.“ Die k synovi buoh otec řka: „Synu milý, posielám tě k lidu nezbednému a k nesvornému, aby jej opravil, ať by nepohynulo stvořenie duostojné, z jehožto pokolenie přijmeš[hm]přijmeš] prziegmeſs na se člověčenstvie. A všechny věci, kteréž ty jednati budeš, dobřeť se zvede pro mé jméno.“ Takové pak poselstvie uloženo bylo v mysli všie trojice svatéj. A dále poručeno bylo vymlúvati a jednati anjelu svatému Gabrielovi. A toť mienie evanjelista sv. Lukáš[63]L 1,26, jenž na počátku dnešnieho čtenie praví[hn]praví] prawie řka: „In mense autem sexto missus est angelus Gabriel.“cizojazyčný text „Šestého měsiece (totiž toho měsiece, jenž bieše šestý od zvěstovánie a početí svatého Jana Křtitele) poslán jest anjel.“ Znamenitě {de proffetis}cizojazyčný marginální přípisek mladší rukou tuto sv. Lukáš praví „poslán jest anjel“, ne patriarcha ani prorok ani který jiný svatý ani který jiný anjel,