[Sbírka kázání založených na legendách]

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. G 10, č. 456, 195 fol. Editoři Janosik-Bielski, Marek, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

zrušíš a tím bohu poslúžíš a pánu Ježíšovi kostely zděláš a jeho viery následovati budeš.“ V tu hodinu, když ciesař z toho vidění se probral, ihned své rytieře k svatému Silvestrovi poslal a jeho prosil, aby se ráčil smilovati a k němu přijíti. Proněžto když sv. Silvester zazřev je, ano k němu jdú, ihned se domněl, by proto k němu šli, aby jeho zahubili. A hned se bohu poručiv a tovaryšstva svého posíliv v bohu, vynde proti nim. A oni jeho prosichu, aby ráčil k ciesaři jíti. A on s nimi hned šel. A když přijde před ciesaře Konstantina, hned proti němu ciesař povstav, jasně vítaní dal a jemu svatý Silvester pokorně poděkoval. V tu dobu ciesař poče jemu své vidění vypravovati a jeho tázati, kteří by to bohové byli. K tomu sv. Silvestr odpovědě: „Nejsúť bohové, ale Jezukristovi apoštolé.“ Tehda ciesař poče sv. Silvestra prositi, aby obrazy napsané svatého Petra a svatého Pavla před se přinésti kázal. Jichžto obrazy jakž brzo uzřel ciesař, tak je ihned poznal. Tehda sv. Silvester poče ciesaře vieře učiti a jemu raditi, aby se jeden týden postil a potom se pokřtil. A když v kúpel svatého křtu vstúpil, předivná se jemu světlost zjevila. A hned, jakž z té vody vystúpil, tak od té nemoci zdráv byl. A to mnohým rozprávěl, že v tu hodinu, ješto pokřtěn, svýma očima uzřel. A od toho času na první den svatého křtu tato práva v Římě provolati kázal: Najprvé, aby všickni Římané Jezukristu se modlili jako bohu pravému. Druhé, ktož by co proti Jezukristovi mluvil, aby za to velikú pokutu trpěl. Třetí, ktož by kterému křesťanu kterú křivdu učinil, aby byl všeho svého zbožie zbaven. Čtvrté, jakož jest ciesař hlava nade všemi králi i kniežaty, takéž římský biskup nade všeho světa biskupy byl papež. Páté, ktož by provině do kterého kostela utekl, aby jemu tu nižádného násilé nečinili. Šesté, aby žádný kostela nezakládal bez odpuštěnie svatého biskupa. Sedmé, ktož by kostel který učinil, aby jej desátečnými alnužnami nadal. Osmé právo sám na se nalezl, aby v kostel svatého Petra a svatého Pavla venda, na své těžké hřiechy sám na se žaloval. A když ta práva v Římě byla provolána, chtě ciesař sám kostel zakládati, jal se sám jámy kopati. A tak, což prsti vykopal, sám na svú plecí v koši vynesl dvanácte košuov. To jeho matka Helena, v dalekých vlastech jsúci v Betánii, uslyšavši, synu svému Konstantinovi listy poslala. A to chválíce, že se jest pohanských modl odpověděl. Ale z toho jemu porokujíce, že jest, ostav boha židovského, přijal vieru ukřižovaného

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).