die k nim řka takto: „Mne strach veliký pocházie, a vy se posmieváte.“ Odpověděchu jemu apoštolé řkúce: „Neroď se báti, neboť s námi mír a pokoj k vám sem přišel. A zajtra ten den třetie hodinu přijedú k tobě poslové od tvých nepřátel z Indie a tobě se v tvú moc úplně poddadie.“ A tak uslyševši tu řeč biskupové židovští, i dějí k tomu kniežeti řkúce takto: „Ještě poslúcháš jejich řeči, a protož hlediž, ať se nestane, když se jejich řečí najviec ubezpečíš, anoť tě nepřátelé i s námi přikryjí.“ A na to jsú takto odpověděli apoštolé: „Však slyšíte, že k tomu, což pravíme, žádného příročí nejmenujem, jakožto za měsiec neboli za týden, než pravíme prostě, že zajtra ten den bez boje u pokoji nepřátelóm svým odoláte a svítězíte, takžeť se vám u vaše ruce a u vaši moc plně poddadie.“ Tehda to jisté knieže, chtě jejich řeči nejistost přijíti, káže apoštolóm tiem pilnějí, aby jich o to pokázal. A když bieše nazajtřie druhý den, přijedechu poslové od nepřátel z Indie podlé toho, jakož apoštolé prorokovali. I dadie se tomu kniežeti na milost, aby je i jiné podlé nich k věčnému mieru přijal. Tu pak knieže, shledav pravdu svatých apoštoluov, i chtieše ty biskupy židovské kázati spáliti. Ale apoštolé svatí toho bránili řkúce: „Ne protoť jsme sem přišli, abychme živé hubiti měli, ale viece proto, abychom mrtvé v hřieších vzkřísiti a obživiti mohli.“ A takže v téj zemi