panny Marie pohromadě biechu. A jeden na druhého hledě, i budú se jeden druhému diviti, kterak se tak vnáhle všichni shledati mohli, a dále rozmlúvali spolu, co by to nového mělo býti. Tehda svatý Jan vynde k nim, i zjevie jim věci všechny, že by panna Maria z tohoto světa jíti měla. A když bieše již jako o puol noci, ukáže se jie pán Kristus u velikéj světlosti a s množstvím anjeluov nebeských. A vzem duši své matky, nesl ji s sebú do královstvie svého nebeského. A apoštolóm přikázal, aby tělo jejie svaté donesli do údolé Jozafat, a to v novém hrobě, kterýž by našli, čestně pochovali a při jejím hrobu aby do třetího dne očekávali, až by se k nim zase vrátil. Tehda apoštolé svatí vzemše na máry tělo jejie svaté a svatý Jan s palmú napřed jdieše, i vyšli jsú z města zpievajíce. Než pán buoh, ten je byl oblakem přikryl, že jich nižádný viděti nemohl, jedno což hlas a zpievanie jejich slyšeli, sstúpili sú také k tomu a mezi ně anjelé svatí, zpievajíce piesně nebeské. A slyšíce lidé u městě takové hlasy a zpievanie, a žádného nevidúce, vyndú z města, i bude jeden druhého tázati, co by to bylo. Tehda jeden die z nich a řka takto: „Jáť jiného nerozumiem, než žeť apoštolé nesú tělo Marie k hrobu; poďme, znamenajme a pospěšme za nimi, a zmordujem je a tělo jejie spálíme.“ A když ji zhonili, tehda knieže židovské najprv se mar chváti, chtě tělo panny Marie z mar svrci. Ihned jemu ruce uschnú a tak