svú milostí otevře jemu.
Ale že pak mnozí své losy obmeškávají, toť devaterem přicházie činem. Jedni v své rozpači budú obmeškáni, ztratiec naději do Božie milosti: Neb Kain zabiv bratra, nehlédal Božie milosti zúfav řka: Větší jest muoj hřiech, nežli bych mohl nalézti milost. A jako Jidáš, ješto zře jen na velikost svého hřiechu, nesměje žádati milosti, sám sě oběsil, a zlého přičinil ke zlému a tak ztratil los mezi apoštoly, a svatý Matěj losem přišel na jeho miesto. Druzí budú sě tomu posmievati, když kazatelé, Písmo nebo někto dá jim radu neb příklad, aby ostanúc světa, slúžili Bohu. Tak když Lot velel některým s sebú vyjíti z města pravě, že sě propadne město, ani sě tomu posmieváchu, jako by to bez smysla mluvil. A tak Lot ven vyšel, a oni tu zahynuli. Třetí v své hrdosti netbají, co Bóh napomíná. Jako farao vida div Božie moci a zázraky, však netbal učiniti vóle Božie, až i zahynul. Čtvrtí slyšiec, ano Bóh zove, nepuojdú, vezmúce omluvy sobě: Nemohu jíti, veš sem kúpil; pán jsem, mám po světu státi. Kúpil sem patero spřeženie voluov, nepuojdu; chci peniez přičiniti ku peniezi, sboží k sboží, jako vuol k volu připřáhají. Ženu sem pojal, nemohu jíti; tělo mám, nemohu tělesné líbosti oželeti, bych šel po Bohu. Pátí den za dnem odkládají svým po Bohu obracením a majíc někdy dobrú vóli. A ktož odkládá, obmeškává. Protož volá svatý Pavel: Neroďte duchu pohašovati. A Kristus velí vždy bedlivu býti; neb nevieme hodiny, kdy Pán náš přijde. A tak nás súditi bude, jakž nás nalezne. Šestí bojiec sě ztráty světských věcí, neobrátí sě k Bohu, aby cizieho nenavrátili, těžkosti pokánné netrpěli. Ale přijde na ně, jakož die Písmo: Ktož sě bojí jínie, snieh naň spadne. Malého sě boje obmešká sě, až naň veliké i spadne, jako snieh na toho, ješto maje jíti někam, nesmie pro jíní na cestu. Sedmí v jednom jdú po Bohu a v druhém nejdú. Ano die svatý Jakub: Ktož vešken zákon splní, a jednoho nesplní,
