zem[9r]číslo strany rukopisuského i manželského práva i dědinného dielu zprostil, jeho miesto jest pánóm prázno a jeho bližniemu přiebuznému dostane se jeho dědičstvie. A panna má též právo, když dvanádcte let přestúpí. Pakli by oni přeli, by tolik let jměli, jakož jest dřieve pověděno, tehdy mají otcem nebo mateří nebo leckerým přiebuzným, jenž by to věděl a sám třetí tam šel i přisáhl je, přisvědčiti, že ta léta mají. Tehdy sú svá léta stratily, pakli nemají svědkóv, tehdy mají mládence těmi věcmi pomáhati: svrchu úst, pod nosem a naleznú li tu drobné vlásky, to jest jeden svědek, mají jemu také pomáhati pod paží naleznú li tu drobné vlásky, to jest druhý svědek, potom jemu mají makati mezi nohy nad jeho strojem, naleznú li tu drobné vlásky, to jest třetie svědek, tiem jest obdrženo, že jest ten mládenec čtrnádcti let v stáří nebo viece i stařejí. Ale panny nemohú těmito třmi věcmi usvědčiti ani přemoci, jako jest napřed psáno, však kterakžkoli mládenec nebo panna jest v stáří a dadie se v duchovnie byt, aby rozmysl měli do roka, výdú li před tiem rokem, než stratili sú svého práva. Také mohú toho mládence předsvědčiti těmi bratry, ješto sú s ním v tom zákoně byli, v němžto on byl, a oni povědie před svými starostami na své poslušenstvie, ztratil jest, musí podle práva mnichem býti až do svého skončenie, aneb musí velice uteklý býti věky věkoma. Také přesvědčí li pannu paniemi.

Má li muž ženu ku manželstvie a vdá se bez jeho vóle v duchovní zákon a bude li ona jeho potřebovati a ku přirozenému právu z zákona, svá zemská práva i jiná ještě jest zachoval kromě manželství, ta jsú pánem prázná, nebo každý muož svój ojenný štít položiti bez své ženy odpuštění, to jest ač by člověk meče se odpověděl, avšak proto při své ženě ostal. Kterýž člověk rytieřský nenie, ani také ojenného štítu jmá, kromě otumrlí nábytkové (otumrlí nábytkové slovú to všechno, což člověk svrchnieho