[53v]číslo strany rukopisubrána z toho jde. Chce li pán svého orného člověka svého zbožie svésti, to má učiniti o hromniciech, a to má učiniti, ač jest své zbožie na plat dal nebo na úrok. A umře li ten člověk, jemuž jest to zbožie tak pójčeno, jeho dědic vstup na jeho miesto a daj od toho, což onen dáti jměl. A pakli je pán umřel, ale dajte jeho dědicóm, co jste jemu jměli dáti.

Plat ot mlýnóv, ot celného, ot obraza peněžného a ot jiných věcí jest zaslúžen na kterýž den člověk otkáže.

Což které dietě svých let čistot schová až do toho dne, že to zbožie mají zasluhovati, tehdy jemu mají jeho zbožie dáti, pakli jeho číslo let přišlo. Po pravých dnech, kdyžto toho zbožie zasluhováno býti má, tehdy jest plat zatracen, ale zbožie nic. A má li on to zbožie k manství ot kterého pána nebo jinak, jnačeje tehdy se má pánu dostati plat a zbožie ono schová, jako manské kniehy potom povědie. Také li jest pán toho dietěte zbožie na plat dal dřieve nežli má svých let číslo, pán obdrží v seně, ale on nic. A jestliže tu les jest, pán toho nemá kázati rubati před toho dietěte dny. Pakli toho dietěte číslo dříve přišlo, ten pán jest své úsilé ztratil, kteréž jest na to zbožie uložil, aneb když jest dietě k svým letóm přišlo, tehdy on má své zbožie k celému užitku k sobě vzieti.

Královy cesty mají na šestnádcet noh široky býti, to jest takto řečeno. Silnice má tak široka býti, aby jeden druhému vuoz uhnúti mohl. Prázdný vóz má se těžkému uhnúti a lechčejší také, a kterýž lépe muož, ten se má také uhnúti, leč jest těžký, leč prázden. Pěší se má jiezdnému uhnúti, ale jsú li oni v úzké cestě nebo na mostě a honie li jiezdné nebo pěšieho, tehdy má vuoz postáti, ač oni i minú. Kterýž vóz prvé k mostu přijede, ten prvé má přejeti, leč buď těžký, leč buď prázdný.